Máš štěstí

Koně na sněhu bělouš a vraník - ilustrační obrázek

Proč kominík přináší štěstí? Traduje se, že je to z dob Marie Terezie :

To, že kominík přináší štěstí, není žádnou novinkou. Rychlé hledání knoflíku na oblečení a zklamání, když se žádný nenajde, zná každý. Ještě účinnější ale je si na kominíka přímo sáhnout. Ovšem ono je to s tím trošku jinak. Mezi kominíky se traduje, že za celou pověrou stojí samotná Marie Terezie. Na zámeckém dvoře údajně potkala dvorního kominíka a zeptala se ho, jestli vyčistil všechny komíny. Když odpověděl, že ano, ověřila si pravdivost jeho tvrzení tím, že rukou přejela jeho oděv. A když její ruka zůstala černá, řekla kominíkovi: „Máš štěstí“.

-
Poznámka autora: Naše životy jsou výsledkem těch myšlenek, které nás nejvíc zaměstnávají.
 Když mluvíte s těmi co se jim daří, zjistíte že využívají svou obrazotvornost k tomu, aby si představovali svoji budoucnost. Představují si, jak se budou cítit, až se jim to či ono povede. Představují si krásnou dovolenou se všemi radostmi, které k ní patří. Zkrátka a dobře, těší se vizí toho, co chtějí dosáhnout.

Jejich pozitivní prožitek aktivuje v podvědomí touhu prožít to znova. A oni na tom začnou pracovat.
 A už na té cestě se stávají úspěšnými. 

FATA VOLENTEM DUCUNT, NOLENTEM TRAHUNT

Toho kdo chce jít, osud vede, toho, kdo nechce, vleče.

Introvert a mýtus. Pokud máte to štěstí, že vás introvert považuje za svého přítele, pravděpodobně máte spojence na celý život.

Přítel v trafice je extrovert a rád si povídá s lidmi

Být introvert je taky dobré...


mýtus 1: introverti neradi mluví
nene, introverti prostě jen nemluví, dokud nemají co říct. moc nemusí nezávaznou konverzaci, ale dejte jim téma, o které se zajímají, a nezavřou hubu celé dny.
mýtus 2: introverti jsou stydliví
stydlivost nemá s introvertností nic společného. Introverti se nemusí nutně bát lidí - ale potřebují důvod pro interakci... nekecají pro kecání samotné... pokud chcete mluvit s introvertem, prostě začněte mluvit. nebojte se, že byste byli neslušní
mýtus 3: introverti jsou hrubí
introverti nevidí důvod, proč chodit okolo horké kaše. nejraději by byli, kdyby každý byl prostě sám sebou a upřímný. naneštěstí to tak většinou není, takže introverti na sobě často cítí nátlak, aby zapadli - a to je vyčerpává
mýtus 4: introverti nemají rádi lidi
naopak, introverti si nesmírně váží těch pár přátel, které mají. dovedou spočítat opravdové přátele na jedné ruce. Pokud máte to štěstí, že vás introvert považuje za svého přítele, pravděpodobně máte spojence na celý život.
mýtus 5: introverti neradi chodí na veřejnost
nesmysl. introverti jen jsou neradi na veřejnosti po delší dobu. taky se rádi vyhnou komplikacím s aktivitami na veřejnosti. přijímají informace a zkušenosti velice rychle, a ve výsledku nepotřebují být mezi lidmi tak dlouho jako ostatní. můžou jít domů, nabít baterky a vše to postupně zpracovat. nabíjení baterek je pro introverty naprosto zásadní.
mýtus 6: introverti vždy chtějí být sami
introverti se nebojí svých myšlenek. přemýšlí hodně. sní za bílého dne. rádi mají problémy, na kterých mohou pracovat, hádanky, které mohou řešit. můžou se ale také cítit neskutečně sami, pokud nemají nikoho, s kým by své objevy sdíleli. Touží po opravdovém a upřímném spojení - ale jen s jednou osobou najednou.
mýtus 7: introverti jsou divní
introverti jsou často individualisté. nenásledují dav. raději by byli oceňováni pro jejich neobvyklý způsob života. myslí sami za sebe a to způsobuje, že často napadají a ověřují si smysl norem. nenechají se většinou v rozhodnutích strhnout tím, že je něco populární nebo módní.
mýtus 8: introverti jsou odtažití podivíni
introverti jsou lidé, kteří se dívají hlavně "dovnitř", věnují svou pozornost svým myšlenkám a emocím. ne že by nebyli schopní dávat pozor, co se děje okolo nich, ale jejich vnitřní svět je pro ně mnohem více podnětný a odměňující.
mýtus 9: introverti neví, jak relaxovat a bavit se
introverti většinou odpočívají doma nebo v přírodě, ne na rušných veřejných místech. nehledají vzrušení a nejsou závislí na adrenalinu. pokud je někde příliš ruchu, uzavřou se. jejich mozek je citlivější na chemickou látku dopamin. Introverti a extroverti maji každý jinou dominantní "mozkovou dráhu" a proto fungují jinak.
mýtus 10: introverti se můžou "spravit" a stát se extroverty
svět bez introvertů by byl svět s jen málo vědci, hudebníky, umělci, básníky, tvůrci filmů, doktory, matematiky, spisovateli a filozofy. krom toho existuje spousta způsobů, jak se extroverti mohou naučit komunikovat s introverty. introverti se nemohou "opravit"-stát extroverty, a zaslouží si respekt pro jejich povahu a přínos lidstvu. Studie dokonce ukázala, že podíl introvertů ve společnosti se zvyšuje s IQ.

Marcus Tullius CICERO: Laelius de Amicitia (o přátelství) Nové! Tuskulské hovory.

Přátelství drsných ochránců pořádku

Především však mám pocit, že přátelství může existovat jen mezi dobrými lidmi.

Pojďme na to tedy prostým rozumem. Muže, kteří se chovají a žijí tak, že je uznávána jejich poctivost, bezúhonnost, spravedlivost a ušlechtilost a že v nich není žádná žádostivost, žádná náruživost ani opovážlivost, a kteří se navíc vyznačují velkou důsledností, to jest takové muže, jako byli ti, které jsem právě jmenoval, ty považujeme za hodné označení dobří muži, za jaké také byli pokládáni, protože následují přírodu jako nejlepší vůdkyni dobrého života, pokud to je v lidských silách.

Mě se totiž zdá jasné, že jsme se narodili tak, že je mezi všemi jakési společenství. To je však příliš velké, než aby měl jeden ke druhému opravdu blízko. Proto mají přednost spoluobčané před cizinci, příbuzní před cizími.

Přátelství s nimi navázala totiž sama příroda, ale toto přátelství nemá v sobě dost pevnosti. Tím totiž vyniká přátelství nad příbuzenství, že z příbuzenství může zmizet náklonnost, avšak z přátelství ne. Odstraní -li se totiž náklonnost, odstraní se tím i přátelství, avšak příbuzenství trvá.

Zdroj: M. T. Cicero: Tuskulské hovory

Když se sejdou dvě zla, zvol si to, které může ti způsobit nejmenší škodu. Víme, že dobrá věc, vždy vítězí i kdyby to trvalo věky. Moudrý Cicero.

Že nejde na sociální síti nebo webu si popovídat a rozebrat lidské i nelidské situace?

...a bez nich blažený nemůže být.

Jde to.  Přizveme třeba Cicerona.

Pohybujeme se mezi živými lidmi i nehybnými věcmi (kameny), co zjevně nemluví a uškodí jen pádem, který je náhodný.
Člověk zlý, rád rafinovaně poškodí. Potěší ho to. Radost je na jeho straně. Ale jen do času. Známe to přirovnání o krátkých nohou např. u lži.
Víme, že dobrá věc, vždy vítězí i kdyby to trvalo věky. Moudrý Cicero.

Příroda, fauna (zvířátka) i flora (rostlinky) žijí svých životem a člověk je používá pro své potřeby. A zneužívá.

Když se sejdou dvě zla a obě se snaží tě ranit...zvol si to, které může ti způsobit nejmenší škodu.

Lidé stejného vzdělání, založení, osudu a pod. si nejlépe rozumějí.
Srovnej: Vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá. Svůj k svému.

Citace:  ....dovoluji si tvrdit, společenství ve kterém je vše, co lidé považují za žádoucí, čest, sláva, duševní klid a spokojenost, takže když tyto věci jsou, je život blažený, a bez nich blažený nemůže být.
Protože to je na světě nejlepší a největší, chceme-li toho dosáhnout, musíme se starat o ctnost, bez níž nemůžeme dojít ani k přátelství, ani k jiné žádné věci žádoucí. Kdo věří, že bude mít přátele, i když bude ctnost zanedbávat, pozná svůj omyl teprve tenkrát, až jej nějaká tvrdá rána donutí přátele vyzkoušet.
...nejdřív posoudit a pak se spřátelit, nikoli nejdřív se spřátelit a pak posuzovat.

  Marcus Tullius Cicero

SKALWEBSITE: Pohádka o krásné dudačce

Na dudy a krásně hraje

SKALWEBSITE: Pohádka o krásné dudačce:

"O krásné dudačce z folklorního souboru

Šel tudy, měl dudy,
ani nezapískal,
bodejž mu ty dudy
rarášek roztřískal.

Máme tu dny plné naděje a pohody s očekáváním narození božského děťátka, co víc než přání od krásné dudačky můžeme chtít. Video celého souboru je tu hotovo a půjde přiložit k fotografii. Oznámím to včas.

Přidávám se k přání mnohých skvělých lidí na světě k rychlému vývoji rozumu a stability. Mějme se rádi po celý rok, i když soupeříme, hrajme tu životní hru fair (ne unfair) podpásově to bolí."

pokračujte sem!

Kominík přináší štěstí

Cesta ke komínu

Podle nového zákona o požární bezpečnosti musí od 1. ledna každý komín alespoň jednou za rok zkontrolovat kominík. Týká se to rodinných a bytových domů, ale také chat a chalup.

Oproti dosud platné vyhlášce se výrazně zmírní požadavky na kontroly spalinových cest. Zatímco dnes je v případě komínu s výkonem do 50 kW povinnost provádět kontrolu šestkrát ročně, podle nového nařízení budou stačit čištění pouze tři. V případě plynných paliv budou provozovatelé povinni čistit nebo kontrolovat spalinové cesty pouze jednou ročně bez ohledu na výkon připojeného spotřebiče.


Komíny si mohou majitelé nemovitosti čistit svépomocí, jednou za rok si ale musí domů pozvat kominíka, který jim udělá odbornou revizi. Oproti dřívějšku, kdy stačilo vystavit pouze stvrzenku, musí nově vyplnit zprávu o kontrole. Slouží k tomu formulář, který je přílohou nového předpisu.

Tomu, kdo si kontrolu nezajistí a vyhoří kvůli špatnému komínu, hrozí nově pokuta až 25 tisíc korun a také výrazné krácení plnění pojistné události.
Kontroly komínů se provádí buď vizuálně, kdy komín zkontrolujeme, zda správně pracuje, vyčistíme, nebo pomocí komínových kamer. Ty se používají v případě hlubších kontrol především starých domů. Běžná kontrola a čištění přijde zákazníka na zhruba 500 korun za rok, u hlubších kontrol a při použití kamer až na tři tisíce korun.

Pravidelnou kontrolu komínů byli majitelé domů povinni provádět i v minulosti, velká část z nich se ale podle toho neřídila. Podle statistik hasičů se podceňování revizí nevyplácí.

 Nejčastějšími příčinami požárů komínů bylo zažehnutí sazí, špatné spáry v komíně, zazděný nebo přizděný trám, nevhodná konstrukce komínů a odvod spalin.

Proč kominík přináší štěstí?

Traduje se, že je to z dob Marie Terezie :
To, že kominík přináší štěstí, není žádnou novinkou. Rychlé hledání knoflíku na oblečení a zklamání, když se žádný nenajde, zná každý. Ještě účinnější ale je si na kominíka přímo sáhnout. Ovšem ono je to s tím trošku jinak. Mezi kominíky se traduje, že za celou pověrou stojí samotná Marie Terezie. Na zámeckém dvoře údajně potkala dvorního kominíka a zeptala se ho, jestli vyčistil všechny komíny. Když odpověděl, že ano, ověřila si pravdivost jeho tvrzení tím, že rukou přejela jeho oděv. A když její ruka zůstala černá, řekla kominíkovi: "Máš štěstí".

Přítel na bloggeru Google II.

Ten svět je ale zajímavý...prozradí dětské oči

 Co vidí dětské oči?

Dokud miminku nezesílí oční svaly, nestává se často, že by zaostřovalo tak, aby vidělo do různých vzdáleností. Umí to, ale zatím na to musí vynaložit příliš velké úsilí.
Potíže mu nedělá zaostřit do vzdálenosti asi 25 cm od kořene nosu. V této vzdálenosti vidí předměty jasně, ty vzdálenější už rozmazaně. Proto, když na něj mluvíte, musíte se dostatečně přiblížit a pokud jej necháte ležet samotné v postýlce, měli byste umístit do vzdálenosti 25 cm nějaký předmět, hračku, jasných barev.

Děti v tomto věku milují pozorování kontrastních předmětů. Nejvíce se jim líbí kombinace jasné barvy s bílou, například černobílá šachovnice. Přednost dávají složitějším tvarům a předmětům.

Nejdůležitějším a nejoblíbenějším k pozorování je lidský obličej. Určitě si všimnete, že vás velice upřeně pozoruje. Neví zatím, že vy jste matka, ale zajímá jej jen váš obličej.
Stejně bude pozorovat také cokoliv, co obličej připomíná (namalovaný obličej, panenka).
Asi od tří měsíců rozezná skutečný obličej od napodobeniny a také rozezná cizí lidi. Zatím se jich nebojí, stále se na ně směje, ale na lidi, kteří jsou kolem něj pravidelně se směje o něco více.
Kolem dvanácti týdnů dítě poprvé objeví svoje ruce. Dokáže je dlouhé minuty pozorovat, hrát si s nimi, proplétat prsty, ohýbat je… Poté si je začne také „ochutnávat“. Prsty dumlá, prohlíží si je a znovu dumlá a tak pořád dokola. Je úžasné pozorovat, jak se miminko dlouho zabaví pozorování vlastních rukou.

V této době ještě používá miminko oči a ruce odděleně. Neumí odhadnout vzdálenost, nemá sladěné pohyby ruky a vlastně vůbec neví, že to co vidí, může vzít do ruky a hrát si s tím.

Mezi čtvrtým a šestým měsícem už umí dítě zaostřit na jakoukoliv vzdálenost a už také ví kde má ruku. Proto se už postupně učí koordinovat ruce a oči. V šesti měsících už se bude natahovat po hračce, kterou chce. Učí se chytit a držet předměty, přitahovat si věci k sobě a cvičí si koordinaci rukou a očí, která je důležitá pro celý jeho život…

AMICUS RES je úspěšná. Nová publikační část nastavena. Narodil se web co vrátí opět smysl slovům přátelství a přítel.

Přejme stránce úspěch a čtenost jako už živému dílu autorů...


Zdroj: Penelope Leachová Dítě a já