Bezdomovci a Velikonoce na Kampě

Vážně - životní osudy a reklama v pozadí

21. 4., tedy na Velikonoční pondělí, jsem šla večer po Kampě a proti mě šli tři bezdomovci. Vypadali sympaticky, tak jsem se s tím jedním na chvíli dala do řeči:

B: Dobrý večer, neměla byste drobáček?
Já: No, tady máte. A počkejte, nemáte hlad? Mám u sebe sušenky, jestli chcete.
B: No, hlad mám, ale když já bych radši vajíčko... nemáte vajíčko? Jsou ty velikonoce a já žádný neměl!

I přes všechen stesk po vařeném vajíčku byl nakonec rád za ty sušenky a ještě se loučil slovy "Bůh vám žehnej".

Vše vytváří křehkou krásu, která ozdobí náš sváteční stůl přichází pomlázka

Velikonoční beránci i zajíc s mašlí.....

Petr Flejberk
Přichází pomlázka

Jaro se probudilo, jeho první den je za námi. Kočičky a jehnědy oživují tiché pěšiny v lesích i cesty kolem městských parků. I výlohy obchodů vyzdobilo jaro. Vede ruku výtvarníků a aranžérů v rozličných obměnách. Nápady a fantazie vystihující atmosféru tohoto ročního období, jež začíná – VELIKONOCE …
Potok se vine lukami po hladkých oblázcích a hrubém písku, stříbrná stužka běžící do dálek. Místy se zastavuje u tůní v přítmí vrb. Tenké ohebné proutky pro pomlázku tu čekají, přichází jejich čas. Ostrý nůž odřezává jeden proutek za druhým až je z nich veliká kytice, která hne tak neuvadne. A potom na lavičce na zápraží hbité ruce splétají pomlázku. Jakou? Třeba dětskou. Chlapecká bývala většinou spletena nebo stočena z osmi proutků, děvčata pak mívala pouhý proutek, stužkami a strakatými klůcky ozdobený. Šli od domu k domu a zpívali při tom točíc pomlázkou podle taktu písně. Třeba téhle:

Paní jde z louky, nese misku mouky,
bude-li ji maličko, přidá ještě vajíčko …

Za zpěv dostávali různé dárky, vejce, koláče, chléb, hlavně však preclíčky, jež si nastrkali na pomlázky. Velikonoce jsou spojené s venkovem. Polní cesty za humny s koledníky držící v jedné ruce uzlík a v druhé pomlázku. Z vesnice sem doléhá zvuk řehtaček a klapaček. Výskot děvčat. A potom odměna. Malovaná i červená z lásky. Panímáma stojí ve dveřích v široké sukni, pantáta s fajfkou, ze které odcházejí obláčky voňavého kouře. Zůstávají v našich představách ty rázovité postavičky z Ladových obrázků, z vyprávění babiček a dědečků, kteří pamatují …

Červená, černá, žlutí i bílá, čárky, vlnovky, kolečka, to jsou ty základní barvy a motivy, vše má svůj význam, vše vytváří křehkou krásu, která ozdobí náš sváteční stůl. Nebudou však na něm jistě chybět i vajíčka, malovaná v jednoduchých barvách a třeba i s obtisky s velikonočním motivem, stejně hezká a půvabná, vždyť jsme je připravili pro koledníky. Třeba náhodné. Ale zejména pro ty, které netrpělivě očekáváme. .. Ve váze na stole se šibalsky usmívá kytice kočiček. Pootevřeným oknem proniká svěží jarní vzduch. Den se probudil do velikonočního pondělí. Děvčata zneklidněla. Dole na chodníku se ozývají hlasy.
Teď jsou slyšet na chodbě, na schodech …za dveřmi …
pomlázka přichází …

Pozvěte si domů jarní slunce to přichází do dveří se zvyky a mláďaty. Kuřátka se vylíhnou pod kvočnou a housátka na zeleném trávníku se brzy už batolí...

Kůzle - často končí na jarním pekáči

Beránek pečený ovšem z těsta

Na Velikonoce, zejména na Hod Boží, se u nás tradičně připravovaly pokrmy z masa.
Podle možností domácnosti šlo o drůbeží, králičí, skopové, vepřové, jehněčí či telecí. Jaro spolu s Velikonoci vybízejí k vaření i z takových surovin, jako jsou právě jehňata nebo kůzlata.
Pochoutky z mladých zvířat byly spojeny s oslavami jara a života, a přestože se dnes zejména ve městech na tento rozměr jarních tradic často zapomíná, jehněčí (kůzlečí) pečínku s nádivkou si dá téměř každý pokud je k dispozici - a to na farmě zaručeně je.

Ten venkov je zdrojem jarní síly stromů i mláďat. Kuřátka se vylíhnou pod kvočnou a housátka na zeleném trávníku se brzy už batolí...


Tip!   Přidáme si do poznámek pár receptů do kuchyně...!

Půst zpomaluje stárnutí a může prodloužit život. Půst není hladovění. Na rozdíl od hladovění, kdy se činnost žaludku postupně zastaví, se při správném půstu jen mírně zpomalí.

Půst je fysiologický a není to dieta ani hladovka

Omezení příjmu kalorií příznivě působí na zdraví, klesá riziko rakoviny, nemocí srdce a cév či cukrovky.

Husa malá na jaře

Čmelák na květu

Obecně lze říci, že půst zpomaluje stárnutí a má potenciál prodloužit život což je historická zkušenost.

Při půstu se na minimum omezí maso, což odlehčí ledvinám a játrům, sníží krevní tlak a cholesterol. Půst není hladovění. Na rozdíl od hladovění, kdy se činnost žaludku postupně zastaví, se při správném půstu jen mírně zpomalí. Pokud člověk doplní půst pohybem, posílí si svaly a zbaví se přebytečného tuku. Při opakovaných hladovkách se naopak svaly ztrácejí a tuku v těle přibývá.

Půst je omezení příjmu energie a přidání vlákniny, vitamínů a minerálních látek do stravy. Nejprve se konzumují jen zeleninové a ovocné šťávy, pak se přidají cereálie, později bílé rybí maso.

Půst není vhodný pro každého - uškodit může diabetikům, lidem s kolísavým tlakem i nemocemi trávicího traktu. Výpadek bílkovin z masa ohrožuje děti, dospívající, těhotné a kojící ženy.

S omezením stravy při půstu klesá příjem tekutin. Dehydratace zvyšuje riziko chyb a zranění. Pitný režim je tedy v období půstu důležitější než při běžném režimu. Jestli normálně vypije člověk 1,5 až dva litry, tak v období očisty by to mělo být zhruba 2,5 litru...

Při půstu by měla být zelenina podávána hlavně ve formě zeleninových polévek. Dny do Velikonoc bývají chladné, a tak je potřeba zahřát tělo, ne ho syrovou stravou ochlazovat. Navíc některé druhy zeleniny jsou po tepelné úpravě stravitelnější a tělo získá víc prospěšných látek, třeba lykopen z domácího kečupu a beta karoten z dušené mrkve.

Příchodem jara by lidé měli využít dní do Velikonoc nejen k tomu, aby si udělali pořádek v jídelníčku, ale také v pohybové aktivitě. 
Měla by být pravidelná a natolik intenzivní, aby se udržoval vysoký obrat energie, což je nejlepší cesta k udržení štíhlosti.

Dopis velikonočnímu zajíčkovi

Pravý malý český zajíček jarní

Dopis mé dcery velikonočnímu zajíčkovi:

Děti jsou právě v Americe

"Milý velikonoční zajíčku, veselé Velikonoce! Moc se omlouvám, že jsem Tě minulý rok vystrašila. Prosím, schovej vajíčka tak, aby bylo obtížné je najít (ale ne tak obtížné, že je najdeme až v květnu). A pokud ti to nevadí (a pokud bude hezké počasí), schovej nějaká vajíčka venku. Pochutnej si na mrkvi.
P.S. Prosím odepiš
P.P.S. Plastiková vajíčka jsem ti nachystala (pozn. sladkosti se schovávají do umělohmotných vajíček)
P.P.P.S Prosím, schovej letos více vajíček, protože tady právě máme hosty.

Poznámka: Zajíčkovi se nechává mrkev, zpravidla to stačí. Mé dcery jsou ale spisovatelky a milují dopisování a psaní, takže náš velikonoční zajíc dostává každý rok dopis (stejně jako ježíšek, zubní víla, kočičí víla, i víla krys....fantazii se meze nekladou

Sociální sítě E.J. Bradley

ČESKÝ WEB: V Česku se světí kočičky, lískové pruty nebo tisové větvičky

Pomlázka a kraslice

ČESKÝ WEB: V Česku se světí kočičky, lískové pruty nebo tisové větvičky:

Každý den v týdnu má své jméno.
Největší význam ve svatém týdnu mají poslední tři dny. K Zelenému čtvrtku se váže, podle Kristova příkladu, hostina a středověký obřad umývání nohou starcům. Podle pověr se jedla zelená strava, hlavně špenát, zelí nebo hrách, aby byli lidé celý rok zdraví. Naposledy se také rozeznívají zvony, pak utichnou až do sobotní noci. Podle pověsti odlétají do Říma.

Velký pátek je pak dnem Kristova ukřižování. V lidových pověrách je spojen s magickými silami. Měly se otevírat hory, které vydávaly své poklady. Nemělo se nic půjčovat, protože půjčená věc by mohla být očarovaná.

Celý článeček je V Česku se světí kočičky...

Velikonoční svátky jako křesťanská tradice a oslava jara

Rodinný život na venkově zdravě pulsoval.....
foto: bez domova je ilustrační

Velikonoční svátky jako křesťanská tradice a oslava jara:

Na venkově na stromech sice zpívali a hnízili ptáčci tak jako jinde, ovšem dvorky byly plné husí, kachen a slepiček. Líhly se právě kuřátka a housátka z hnízd kde na nich seděly nasazené kvočny...žádné inkubátory. Sedláci nebyli dehonestovaní a hospodářství vzkvétala. Rodinný život na venkově zdravě pulsoval. Děti byly vychovávány ke znalosti desatera a víry. Škola a pan řídící byli autorita. Právě jako i pan farář co světil kočičky.


Celý článek je tady: Co světíme dnes?

Radost a velikonoce

Kvočna s kuřátky

Kraslice

Radost a velikonoce přichází s jarem.


Velikonoce - slavnost vzkříšení Krista je vrcholem liturgického církevního roku. Vyvinuly se z židovského svátku pesach, ktery se slaví 14. a 15. dne měsíce nisanu podle židovského kalendáře. V rané církvi se slavily zprvu v den židovského svátku. Ještě dnes se považuje křesťanská slavnost velikonoční noci také za vzpomínku na starou smlouvu.


Koncil nicejský (325) určil po delším sporu datum Velikonoc na neděli po prvním jarním úplňku (po 21. březnu). Tak se oddělily od židovského kalendáře. Dnes se diskutuje o stálejším termínu Velikonoc.

Slavnost vzkříšení začíná velikonoční vigilií na Bílou sobotu večer, resp. v noci. O velikonoční vigilii se světí křestní voda a věřící obnovují křestní slib; v mnoha církevních obcích se křtí dospělí, kteří se připravovali na křest. V neděli (Hod Boží velikonoční) pokračuje a vrcholí slavnost Zmrtvýchvstání Páně druhou slavnou mší.

Velikonocům předchází čtyřicetidenní přípravná doba - tzv. Postní doba.

Datum Velikonoc (v letech 2011 - 2020)
Velikonoční neděle:
2011 24.IV
2012 8.IV
2013 31.III
2014 20.IV
2015 5.IV
2016 27.III
2017 16.IV
2018 1.IV
2019 21.IV
2020 12.IV