Sladký domov kyselé apple a pánská jízda přejí dlouhému zdraví

To kolo je zajímavé a pán

Pochoutka jako dort (prohlédněte ve zvětšení)

Radost a vitalita - bude se fotit...

co na něm jezdí denně už překročil věk 80 ti roků dosud jezdil na malé skládačce tak rychle, až policie bledla...
_
A dále...vyprávím o strasti s jabkem (Apple) iPhone.

Už zase jedu...iPhone nerad, ale když je k dispozici Google a tam je tak klid...Operu Mini se mi nepodařilo přes to jabko instalovat...nejsem otrok jablečný...
Synchronizuje si to své data automaticky a cpe bez zeptání fotky do mobilu...no jo no...apple i Phone se roztahuje a dělá si adresáře v hlavním počítači.
Safari zatím postačí...

____________________________

Sladím si pochoutkou ve stylu Gooogle - ostružiny, maliny, jahody...mňamm! 

Zdroj: G+  

Rodiče svým dětem

Když si jednoho dne všimneš, že jsem již starý

Moje drahé děti – moje dítě.....

  Když si jednoho dne všimneš, že jsem již starý a už asi nebudu takový jako předtím, měj se mnou trpělivost a snaž se mě pochopit.
  Když se zašpiním při jídle, když už se nebudu schopen obléci, buď trpělivý. Vzpomeň si na ten čas, kdy jsem tě já tomu všemu musel naučit.
  A když při rozhovoru s tebou tisíckrát opakuji to samé, nepřerušuj mě, ale trpělivě mě poslouchej.
  Vždyť když jsi byl malý, před spaním jsem ti musel vyprávět do nekonečna stále stejnou pohádku, dokud jsi neusnul.
  Nezahanbuj mě, když se nechci sprchovat, ani mě nenadávej. Nezapomeň na to, jak jsem tě já musel přesvědčovat, když jsi byl malý, aby ses umýval. Když zjistíš, že celkem nerozumím novým věcem, nezahanbuj mě, ale dej mi čas, abych to pochopil a nevysmívej se mi, že tomu nerozumím.
  Naučil jsem tě tolika věcem...Dobře jíst, pěkně se oblékat... jak se postavit k životu...Hodně z toho všeho je výsledkem velkého úsilí a vytrvalosti, které jsme oba museli vynaložit.
  A kdybych v některém okamžiku ztratil nit našeho rozhovoru a nebo zapomněl, o čem jsme mluvili, dopřej mi čas, abych si vzpomněl. A když to nedokážu, nebuď nervózní. Určitě to nebylo důležité. Pro mě bylo důležitější být s tebou a chtěl jsem, abys mě jen poslouchal.
  A když jednoho dne nebudu chtít jíst, nenuť mě. Vím velmi dobře, kdy to potřebuji a kdy ne.
  A když mi moje unavené nohy už nedovolí jít...
podej mi tvoji přátelskou ruku tak, jak jsem to dělával já s tebou, když jsi dělal první kroky.
  A když ti jednoho dne řeknu, že už nechci žít, že už bych najraději umřel, nenafukuj se. Jednoho dne pochopíš, že to není vůbec kvůli tobě, ani kvůli tvé či mé lásce.
Snaž se pochopit, že v mém věku se už těžko žije a dny staroby jsou už jen trápením.
  Jednoho dne pochopíš, že i navzdory mým omylům a chybám jsem vždy chtěl to nejlepší pro tebe a snažil jsem se připravit ti cestu, po které máš kráčet.
Nesmíš býť smutný, znechucený, bezmocný, když mě budeš vidět takového. Budu rád, když budeš stát po mém boku. Snaž se mě pochopit a pomoz mi tak, jak jsem já pomáhal tobě, když jsi začínal žít.
  Nyní, děti moje, je řada na vás, abyste mě provázely na moji těžké cestě. Pomozte mi projít moji cestu až do konce s láskou a především s vaší trpělivostí. Já vám to zaplatím svým úsměvem a nekonečnou láskou, kterou jsem vás vždy měl rád.

Mám vás rád, děti moje.

Váš otec, vaše matka ...

Byt či dům to je oč tu běží aneb stárnutí s vazbou k důvěrně známému prostředí. Stáří a domov.

Domov je pro staré lidi je místem životního bilancování 
       a v tomto významu je osobním domovem.

Potřeba seniorů setrvat ve „svém“, důvěrně známém prostředí je považována za adaptivní rys stárnutí . Čím déle lidé v místě žijí a hromadí biografickou zkušenost, tím silněji se zde cítí být zakořeněni. 

Nejde pochopitelně jen o obeznámenost a citovou vazbu ke geografickému, resp. fyzickému prostoru, ale zároveň o sousedství − pospolité vztahy, které se v průběhu sociální interakce v místě, na bázi sdíleného bydliště formují.
Z hlediska gerontosociologického jsou podstatné obě jeho stránky, tzn. vztahová i funkční. Z empirických výzkumů je zjevné, že sousedství může představovat ve stáří nezanedbatelný zdroj sociální podpory. Byť ze své podstaty, má spíše charakter výpomoci v situacích, kdy se nedostává sil rodinné domácnosti.
Pocit přináležitosti jedinců k určité lokalitě, sousedství je sycen především vazbou k domovu. V jeho základech opět leží fyzický prostor − přístřeší.

Domov vyjadřuje a přesahuje osobnost, pojí se k němu hodnoty individuálního bezpečí, soukromí, nezávislosti, pro staré lidi je místem životního bilancování − a v tomto významu je osobním domovem. Coby místo sdílené se signifikantními druhými či v případě seniorské rodiny „prázdného hnízda“, vdovců a vdov sdílení vzpomínané, znamená sociální domov. Uvedené tři významy domova se proplétají a krystalizují v celkový smysl bytí v místě − experiential place integration . Powell Lawton ve vztahu ke stáří zdůraznil, že „domov je maximalizovaná autonomie“. Jedinec zde, jak vysvětluje Kenneth Doyle, totiž může a nemusí prokazovat svoji kompetenci, může jej mít pod kontrolou a stejně tak na kontrolu rezignovat a např. otevřeně vyjadřovat své emoce.

  Ve vztahu ke stáří je „domov maximalizovaná autonomie“  

Změny, které stáří obvykle provázejí, mohou ohrozit schopnost seniorů zůstat a zestárnout v místě. Četné studie dokládají psychická a sociální rizika vymístění spojená se ztrátou důvěrně známého prostředí bytu, domu, sousedství a nezřídka i mnoha věcí, které staří lidé potřebují, jež definují jejich osobnost a činí
život smysluplným. Typologie stěhování, vycházející z přezkoumání empirických prací na dané téma, naznačuje vliv charakteru a důvodů relokace. Problematický se především jeví nedobrovolný přechod do trvalé ústavní péče vyvolaný zásadním omezením fyzické soběstačnosti (dependency move).

Relativně méně závažné zhoršení zdravotního stavu a potřeba občasné či dočasné pomoci vede k přestěhování do blízkosti bydliště dospělých dětí, popřípadě do jejich domácnosti − v zájmu podpory osobní nezávislosti (independence maintenance move). Podstatně odlišná je migrace vedená svobodným rozhodnutím zlepšit podmínky svého bydlení, resp. života ve stáří.

Další články o stáří a stárnutí jsou na webu Medicina zde: Myslete pozitivně a žijte déle.
a také tady:  Stáří a pozitivní vztah k životu.

Zdroj: Sociologický časopis/Czech Sociological Review, 2008, Vol. 44, No. 2: 401–421

#Život ve stáří Domov Zdraví Pomoc Migrace Bydlení Ústavní péče Senior Vazba k domovu Gerontologie Sociologie Bilancování Sociální podpora.

Zdraví a nemoc Definice zdraví WHO Kvalita života

Definice zdraví a kvality života

 ...být šťastný nemusí nutně znamenat být zdravý 

- souvislosti:
je celá řada definicí zdraví
- druhá polovina 20. století - pokusy o celostní chápání lidského zdraví
- nemoc není věc sama o sobě přepadající člověka („dostal jsem angínu, mám tuberkulózu, chytil mě žlučník“), nýbrž spíše proces - sled na sebe navazujících epizod = (psychosomatika)

„Zdraví je stav úplné fyzické, duševní a sociální pohody, nikoli pouze nepřítomnost nemoci nebo zdravotního postižení.“ [Světová zdravotnická organizace (WHO) 1948]
„K dosažení stavu úplné fyzické, duševní a sociální pohody musí být jednotlivec nebo skupina lidí schopni stanovit a realizovat své cíle, uspokojit své potřeby, změnit své prostředí nebo se s ním vyrovnat. Zdraví je tedy nahlíženo jako zdroj každodenního života, a nikoli jako životní cíl. Zdraví je pozitivní pojem zdůrazňující sociální a osobní zdroje právě tak jako fyzické schopnosti.“ (Otawská charta podpory zdraví 1986)
Souvislosti zdraví a nemoci  Zdraví je částí kvality života, není s ní totožné:
...být šťastný nemusí nutně znamenat být zdravý
...lidé mohou být zdraví, ale nešťastní
....řada nemocných působí relativně klidně a šťastně
 nemoc činí nemocným vždy celého člověka.
 když člověk trpí - mění se postoj ke každodenním věcem života.
Příklad: Nemocný mladý člověk trpící rakovinou si všímá věcí, kterých si dřív vůbec nevšímal.

Zdravý člověk život stravuje, nemocný zhodnocuje
Význam zdraví a nemoci
Nemoc a utrpení:
.-připomínají konečnost všeho pozemského života, umírání a smrt.
.-mohou být prubířským kamenem pro chování lidí k nemocnému, stárnoucímu a umírajícímu člověku.
-.mohou se stát krizí a zhroutit se v zoufalství, jestliže je uzdravení beznadějné
.-mohou být příležitostí k rozjímání a obrácení se
Staří křesťanští autoři:
- dobré je to, co vede k Bohu
- zdraví může být zlem - mylná představa o soběstačnosti a síle

...řada nemocných působí relativně klidně a šťastně 

- nemoc nemá moc odloučit člověka od Boha, může být příčinou změn:
- zpokornění člověka
- nemocí se oslabuje nezdravé připoutání se ke světu
- nemoc vede k moudrosti a obrací člověka k věcem podstatným
- utrpení má moc v člověku rozvíjet svědomí (Dostojevský)

  „Zdravý člověk je stále  pozemským, hmotným… Ale když onemocní, normální řád věcí a jeho tělesný organismus je porušen, tu se mu hned vyjevuje možnost jiného světa a jak se nemoc zhoršuje vztahy s tímto novým světem se upevňují“. (Dostojevský, Zločin a trest)

Vědomí viny, nesmířené konflikty ovlivňují zdraví, resp. mohou způsobit nemoc
Hřích (provinění proti sobě, druhým, Bohu) - ničí a ohrožuje život člověka.
Hřích - velmi těžké trápení, v sobě i v ostatních lidech.
Hřích je vina - leží před očima člověka jako těžký závoj; jakoby něco těžkého leželo na jeho nervech.
Vina působí výčitky svědomí. Varovný signál: Tvůj život se zastavuje!
Souvislost: hřích - nemoc.
Mnohá onemocnění, např. srdeční, rakovina, mohou mít původ ve výčitkách svědomí.
Souvislost: odpuštění - uzdravení. příklad Kříž
Psychické napětí může způsobit žaludeční vředy, tenze, zvýšený krevní tlak…

T. G. Masaryk:
člověk si nemravným a nemoudrým životem připravuje předčasnou smrt (nevědomost a špatnost - neznalost a zanedbávání hygieny, etiky atd.).
„(Sebezabití - suicidium) je ten nepřirozený způsob smrti, jenž byl přivozen neúmyslným zasahováním člověka v životní proces, ať kladným, činným vlastním jednáním, nebo záporným, trpným chováním k nebezpečím života.“

Závěr:
Dvě roviny osobní odpovědnosti za zdraví:
Péče o zdraví (životospráva, životní styl, rytmus života, vyhýbání se rizikům a škodlivým vlivům, přetěžování sil)
Osobní rozhodnutí pro kladné hodnoty života (radost, svobodu, lásku…), přitakání životu, trojdimenzionalita života
Požadavky:
naučit se žít se všemi omezeními (podpora, motivace)
boj s bolestí, strachem a neklidem (individuální práh citlivosti)
objevování smyslu života, utrpení a nemoci (víra, světonázor)

Trochu poezie na závěr:
Jako vlnka vedle vlnky plaví se můj život krajinou,
která je pustá, smutná, plačtivá.
Vlnky pomalu ale jistě zanikají,
hladina se uklidňuje
a bolest srdce se zvětšuje.


Vtom se na břehu řeky objeví usměvavý človíček,
který hodí do vody kámen, vlnky se znovu obnoví
a krajina se začíná znovu zelenat,
sem tam koukne i paprsek slunce.
Človíček hází kameny dál,
krajina je změněná k nepoznání.
srdce znovu poznalo někoho,
pro koho má smysl žít.