ENNIO MORRICONE Once Upon a Time in the West

Once Upon a Time in the West

Škoda lásky! Příjezd spojeneckého konvoje do Prahy, 30. března 2015 Dragoon Ride in Prague, Czechia.

Ještě Selfíčko, Boys!

Tisice Cechu nosili americkym vojakum darky,hlavne plzenske pivo,bonbony,fidorky. Byli nadseni vrelym prijetim, focenim a vlajkami a vubec pratelskou a radostnou atmosferou.

Dárkový obsah kabiny řidiče v kasárnách

Při spanilé jízdě jsme zažili neuvěřitelnou směsici emocí.

Když jsme přijížděli na české hranice, zahlédli jsme pár lidí, kteří nám dávali najevo, že nejsou příliš nadšení z toho, že tudy projíždíme. Byli dost rozčilení. Samozřejmě jejich názor respektujeme. Ale pak jsme napříč celou Českou republikou viděly ty ohromné davy lidí, to neskutečně vřelé přijetí, které se nám od Čechů dostalo.

Takovou pohostinnost jsme absolutně nečekali a nikdy v životě nezažili.

To byl neuvěřitelný zážitek. Rád bych se do Česka ještě někdy v budoucnu vrátil," konstatoval Christopher Shutswell, který zároveň poprvé v životě navštívil pivovar."

Proč jsem se rozhodla dát svým americkým dcerám příležitost chodit do školy v ČR

Matka na lavičce

Mnoho let jsem se snažila racionalizovat si pozitiva amerického školství, které je přívětivé, emocionální, nestresující, ale dle mého názoru málo vzdělávající, protože připravuje žáky převážně k úspěchu v plošných testech. Snažila jsem se oprostit se od vlastní představy, že ve školách by děti měly nabývat vědomosti z izolovaných předmětů, protože si sama uvědomuji, že spoustu toho, co jsem se ve škole naučila, jsem v životě nikdy nepoužila.

Přesto jsem se nikdy nesmířila s tím, že mým dětem by se strukturovaného vzdělání, na jaké jsem byla zvyklá já, nedostalo. Měla jsem četné diskuse s americkými i českými pedagogy na téma účel vzdělávání a role školy. Vstřebávala jsem názory zastávající teorii, že člověku je k ničemu soustava nejrůznějších vědomostí, které se dají lehce vyhledat - a že důležité je umět se orientovat v textech a správně je analyzovat a to je to nejpodstatnější, co by škola měla děti naučit. Vstřebávala jsem názory, které naopak výuku vědomostí podporují, protože člověk vzdělaný lépe chápe nejrůznější souvislosti a nevypadá jako primitiv, když diskutuje na obecná témata.

Pronikla jsem do systému amerického vzdělávání nejen jako matka dvou školou povinných dětí, ale také jako pedagog. Několik let jsem odborně doučovala americké děti všech věkových kategorií v centru doučování a testových příprav. O mých zkušenostech a postřezích jsem začala psát články a přednášet a byla jsem připravena asistovat mým dcerám při vzdělávání, protože jsem si byla vědoma nedostatků systému, který přeceňuje výuku k testům, systému, který jednou ubíjí kreativitu, když děti nutí vybrat jedinou správnou odpověď na otázku týkající se z kontextu vytrženého textu - a jindy pro změnu selhává ve výuce matematiky, když nenabízí nutné memorování fakt (násobilka) a paradoxně podporuje tvořivost, která třeba není na místě, protože když chybí naučená násobilka, těžce se aplikuje matematická tvořivost třeba v algebře.

Měla jsem štěstí, že jsem měla české pedagogické vzdělání i zkušenost s doučováním amerických studentů a nacházela jsem zlatou střední cestu - protože jsem vnímala, co funguje lépe a co funguje špatně nebo vůbec a své dcery jsem doučovala, myslím, efektivně, na základě mých zkušeností. Učila jsem je číst fonetickou metodou, která mi připadala strukturovaná a smysluplná, přestože ve škole se angličtina foneticky neučila. Průběžně jsem děti doučovala matematiku (včetně memorování nezáživných, ale nutných nácviků aritmetických operací) a díky tomu ve škole prosperovaly velmi dobře (a nikdy nemusely využívat služeb doučovacích center).

Moje frustrace s vzdělávacím systémem narůstala každý školní rok, protože jsem zjišťovala, že už mé děti nestačím doučovat nic než matematiku. Začala jsem mít pocit, že nejsem schopna suplovat školu a učit mé děti ve volném čase vědomosti ze všech předmětů, včetně předmětů, které se v USA vůbec neučí. S domácími úkoly jsem dětem často neuměla pomoci, protože školní látka byla ve škole předkládána v jakémsi náhodném až chaotickém pořadí a mým dětem zcela evidentně a pravidelně chyběly vědomosti nutné k jejímu uchopení a pochopení. Nechtěla jsem, aby se mé děti ve škole učily do nekonečna analyzovat cvičné testové texty, jejichž hlubší souvislosti vůbec nechápou. Vadilo mi, že každý rok děti ve škole podstoupí intenzivní přípravu k testům a pak absolvují týden plošného testování ve sterilním a zcela standardizovaném prostředí a já o pár měsíců později dostanu státní zprávu o tom, jak si mé děti vedou ve škole ve srovnání s ostatními studenty státu, ale už se nedozvím, kde pochybily a co jim jde nebo nejde. Prostě efektivní zpětná vazba, která mi připadá potřebná, chybí. Vadilo mi, že co se netestuje, to se neučí a odmítala jsem s dětmi dělat domácí úkoly sestávající z cvičných testů čtení s porozuměním. Čtení je prostředkem ke vzdělání, nikoliv jen cílem vzdělání - a vzdělávací systém zredukovaný na přípravu k testům čtení mi prostě nevyhovoval.

Na americké škole mi velmi imponovalo, že mým dětem se tam líbilo a že do školy se zpravidla těšily. Nikdy nepoznaly stres ze zkoušení u tabule, ze známek a z vysvědčení, ve škole byly stále v pozitivně laděném, snad až extrémně pedocentrickém a protektivním prostředí a naučily se tam efektivním komunikačním dovednostem. Běžné americké školy možná neučí širokou škálu vědomostí a nebazírují na zkoušení znalostí, ale vychovávají emocionální a sebevědomé jedince. Prostě učí děti různé neakademické dovednosti, pro život velmi potřebné.

Letos jsem se rozhodla, že mé dcery nechám zakusit vzdělání v české státní škole. Budou hozeny do zcela jiného systému vzdělávání. Budou si zvykat na školní den rozdělený na vyučovací hodiny a přestávky, na spoustu vyučovacích předmětů, na učebnice, ze kterých budou doma muset studovat, budou se učit psát si poznámky z vyučovacích hodin i opakovat si doma učivo ze školy. Naučí se samostatnosti (do školy je neodveze školní autobus), naučí se chystat si aktovku dle rozvrhu hodin, zakusí tělocvik ve sportovním oděvu, naučí se učit se, naučí se být konfrontovány s neúspěchy a naučí se najít si své místo v systému, který bude více orientován na výuku vědomostí než na výuku k testům čtení s porozuměním nebo na analýzu emocí.

Sama si nedokážu představit, jakou výzvou pro všechny bude tento školní rok. Mé dcery jsou nadšené z představy, že vyučovací hodina je jen 45 minut a že mezi hodinami jsou přestávky (koncept přestávek ve vyučování je fascinuje asi nejvíc). Mé děti se do školy těší, protože ještě netuší, že 45 minut může být velmi dlouhá doba, když se třeba zkouší z fyziky. Mimochodem, ústní zkoušení nikdy nezažily a co je to fyzika, taky netuší, protože takový předmět ve škole neměly. Mé dcery jsou překvapené, že školní den nekončí denně ve stejnou dobu (okolo čtyř odpoledne), ale že každý den budou mít jiný rozvrh hodin a odpoledne budou mít čas na mimoškolní aktivity. Těší se na školní obědy, které se vaří ve školní kuchyni, a nejsou to jen v mikrovlnce přihřáté polotovary typu kuřecí nugety. Těší se do školy v přírodě (unikátní fenomén, v USA nepředstavitelný), na výlety do divadel i na lyžařský výcvik. A nejvíce jsou nadšené, že letos nebudou muset podstoupit nutnou intenzivní přípravu k plošným srovnávacím testům, protože v ČR se děti na základních školách každoročně státně netestují. Neznám jediného amerického žáka ani kantora, který se těší z povinných každoročních testů. Právě testová reforma, myslím si, přivedla americké státní školství na smutnou úroveň a ubila učitele, kterým vzala pedagogické nadšení. Žádný kantor nešel do své profese s představou, že bude trávit čas ve škole převážně učením dětí schopnostem uspět v testech.

Rozhodla jsem se, že zážitky, zkušenosti a postřehy mých dětí, které byly dosud vzdělávány v USA a letos budou studovat na české základní škole (5. a 7. třída), budu pravidelně sepisovat a sdílet. Myslím si, že nabídnou zajímavý vhled do srovnání dvou školských systémů očima žáků.


Jana Bradley sociální sítě facebook

Tady je obrázek - bazilišek zelený bazilišek z Latinské Ameriky

Málo z nás baziliška zná i z obrázku - tady je 
zelený bazilišek z Latinské Ameriky...

The plumed basilisk, 

also called a green basilisk, a double crested basilisk or Jesus Christ lizard  native to Latin America.

Dopis velikonočnímu zajíčkovi

Pravý malý český zajíček jarní

Dopis mé dcery velikonočnímu zajíčkovi:

Děti jsou právě v Americe

"Milý velikonoční zajíčku, veselé Velikonoce! Moc se omlouvám, že jsem Tě minulý rok vystrašila. Prosím, schovej vajíčka tak, aby bylo obtížné je najít (ale ne tak obtížné, že je najdeme až v květnu). A pokud ti to nevadí (a pokud bude hezké počasí), schovej nějaká vajíčka venku. Pochutnej si na mrkvi.
P.S. Prosím odepiš
P.P.S. Plastiková vajíčka jsem ti nachystala (pozn. sladkosti se schovávají do umělohmotných vajíček)
P.P.P.S Prosím, schovej letos více vajíček, protože tady právě máme hosty.

Poznámka: Zajíčkovi se nechává mrkev, zpravidla to stačí. Mé dcery jsou ale spisovatelky a milují dopisování a psaní, takže náš velikonoční zajíc dostává každý rok dopis (stejně jako ježíšek, zubní víla, kočičí víla, i víla krys....fantazii se meze nekladou

Sociální sítě E.J. Bradley

Americká nahota a prudérnost

on Palm Beach regulations introduced
by the beach censors - 1925

Bude to asi na knihu, tyto texty jsou rovněž unikátní, dobře vyprávěné a bezchybné...

Dnes se dovíte jak je to v Americe s prudérností
Dnes jsem opět pochopila, že jiný kraj rovná se jiný mrav. Byla jsem s dětmi na narozeninové párty s tématem gymnastika. Malé holčičky oblečené v gymnastických dresech si doma hrály a pak chtěly jít před dům na trávník. Hostitelka to zakázala a nebyla schopna vysvětlit dětem, proč je to nevhodné. A pak, mezi dospělými, ptala se, jak má rodič dítěti vysvětlit, že svět je plný pervertů a potenciálních pedofilů a že ti číhají na skupinu malých holčiček, které se řádně nepřioděly a venku si hrají v "sexy" dresech a "provokují".

Rozpoutala se zajímavá diskuse a já jen naslouchala a prohlásila jsem, že já bych dítě nechala venku před domem se vyřádit a nezatěžovala bych jej prudérními strachy a iracionálními předsudky. A přiznala jsem, že v létě jsem s dětmi chodila v ČR na nudistické pláže, že mé děti neznají koncept stydlivé nahoty, naopak chovají se přirozeně v nahém prostředí. Že já jsem byla u vody nahá, stejně jako mí přátelé a přátelé mých přátel a nevnímala jsem nahotu jako handicap, který by mne zbavil intelektuálních schopností bavit se s lidmi na zajímavá témata a nevnímala jsem ostatní návštěvníky pláže jako perverty. Že je mi jedno, jak kdo vypadá, všichni jsme lidé s různými těly a mé děti si v pohodě a nahé umějí hrát ve vodě i na souši s jinými nahými dětmi a nahotu dospělých vnímají též naprosto přirozeně.

Mí američtí přátelé se k tomu nevyjádřili, ale cítila jsem, že mě nepochopili a že, ač to nevyjádřili hlasitě, zpochybnili můj relaxovaný a zvrácený a přístup k nahotě a k odívání.

A vzpomněla jsem si na můj zážitek z dávných dob, kdy jsem byla au-pair a starala jsem se o šestiletého kloučka. Měla jsem zakázáno vstoupit do koupelny, když se koupal, protože jsem musela respektovat jeho právo na soukromí v nahotě a říkám si, kde (nebo kdy) se v americké populaci objevilo tolik prudérnosti a odklonu od přirozenosti.

Psáno pro sociální síť Facebook autor Eugena Janae Bradley   

Poznámka: v komentářích je zajímavý odkaz na Image Of The Day...  

Fotografie: Photobox from the West Palm Beach police force, measuring the bathing suit of Betty Fringle on Palm Beach, to ensure that it conforms with regulations introduced by the beach censors - 1925

Radost je čerstvá představa přítomného dobra. Strach je představa hrozícího zla, které se zdá nesnesitelné; žádostivost je představa budoucího dobra, jehož přítomnost by byla užitečná.

Zármutek je tedy čerstvá představa přítomného zla

Co je to zármutek a radost zaznamenal Cicero a také představa budoucího dobra to je -  žádostivost. Podobné pocity vyzpíval ve svých básních Karel Kryl.
Cicero: Přítomné zlo na moudrého nijak nepůsobí, kdežto u hloupých vyvolává zármutek, ti jím jsou postiženi při zlu domnělém a jejich duše je sklíčená a stísněná, protože neposlouchají rozum.
Proto první definice zní: Zármutek je sklíčenost duše odporující rozumu.
Stoikové soudí, že všechna hnutí mysli vznikají na základě úsudku a představy. Zármutek je tedy čerstvá představa přítomného zla, kdy se zdá správné, aby se duše poddala sklíčenosti; radost je čerstvá představa přítomného dobra, kdy se zdá správné oddávat se nadšení; strach je představa hrozícího zla, které se zdá nesnesitelné; žádostivost je představa budoucího dobra, jehož přítomnost by byla užitečná.


Zdroj: Cicero Tuskulské Hovory IV

#Básník zpěvák a genius doby, Karel Kryl, Přátelství, Přítel, Svoboda, Amerika, Domov, Etické principy, komentáře úvahy, nedávejte srdce, Paměť, Reálný svět bytí, Skvělý domov, Úvahy,

Kanada cesty USA zaměřeno na fotografie z cest

Kde cesty začínají jsou vysoké hory

Brána cest Kanada USA

Pralesní změny dřeva North Cascades
Borovice Douglas National park

Fotografie doporučuji prohlédnout ve zvětšení. Malý obrázek klikem se zvětší na celou display. Z cesty po Kanadě Vancouver Seatle Everett (exkurse v továrně Boeing) Victoria a let do Vancouveru vše originální fotografie z cestování autorů.