 |
| Velký švýcarský salašnický pes u rodinného domu |
Potřebuje dům se zahradou a samozřejmě něco sežere, ale své rodině to spolehlivě umí vrátit. Má úžasný vztah k dětem, jeho rodina je jeho smečka, za kterou by dýchal, jako hlídač je skvělý. Platí to jak pro bernského, tak pro švýcarského salašnického psa.
Od sebe tyto dvě plemena rozeznáte jednoduše. Berňák má hustou až vlnitou dlouhou srst, švýcarák vedle něj vypadá téměř jako nahatý, protože jeho srst je krátká a hladká. Pokud ho tedy chcete mít i doma, ne v kotci na zahradě, je volba celkem jednoduchá. Krátká srst se přece jen udržuje i uklízí snáze.
Každopádně pro obě plemena platí, že jsou to hlídači na svém místě, kteří u cizích vzbuzují patřičný respekt. Zároveň je to také ideální rodinný pes, který bezmezně miluje svoji rodinu, hodí se k dětem, je nenáročný a inteligentní. Přestože je to velký pes, je dobře ovladatelný a hodí se i pro nezkušené chovatele. Před pořízením si ovšem každý musí uvědomit, že velký pes je velký a dlouhodobý závazek s poměrně velkými finančními nároky.
Země původu:
Švýcarsko
Zařazení:
FCI sk. II - pinčové, knírači, plemena molossoidní a švýcarští salašničtí psi
Standard č. 58
Historie:
Když se řekne řeznický pes, představí si většina lidí slintajícího těžkého psa zapřaženého do vozíku nebo v lepším případě dorážejícího na hovězí dobytek. Celá řada lidí si myslí, že to je spíše hanlivé označení a že něco takového jako speciální pes pro řezníky nikdy neexistovalo. Skutečnost je trochu jiná. V 12. - 13. století opravdu řezničtí psi ve střední Evropě existovali a byli pro svoji povahu, sílu a všestrannou využitelnost velmi oblíbeni. Postupně mohutné psy nahradila koňská spřežení a řeznický pes se z evropských měst vytratil. Pár jedinců přežívalo ve Švýcarsku a Švýcarsko se také stalo zemí, která se pokusila o regeneraci dříve tak rozšířeného plemene. Plemeno bylo pojmenováno velký švýcarský salašnický pes a bylo zařazeno do skupiny švýcarských salašnických psů, mezi které ještě patří bernský salašnický pes, entlebuchský salašnický pes a appenzellský salašnický pes.
V České republice se „velcí švýcaři“ chovají cca dvacet let a jejich obliba stále stoupá.
Povaha a chování:
Velký švýcarský salašnický pes je nadmíru přátelské a milé plemeno. Má rád lidi obecně a svojí rodině je ochotný tolerovat snad všechno. Miluje děti a jejich společnost přímo vyhledává. Je výborně ovladatelný, snadno se socializuje a je příjemným společníkem lidí všech věkových kategorií. Pokud by ale měl „velký švýcar“ pocit, že někdo chce jeho lidské rodině ublížit, uměl by se důrazně ozvat.
Vzhled:
Tříbarevný a statný pes, který měří mezi 65 a 72 cm (feny 60 - 68 cm). Plemeno má středně dlouho krycí srst a hustou podsadu. Základní jsou tři barvy - černá se symetrickými hnědočervenými a bílými odznaky. Ty mají typickou lokalizaci.
Chovatelský klub:
Klub švýcarských salašnických psů
