Složení anglických slov malicious software - malware

Informace:

Nord Streamu 2 chybí už jen položit cca 5000 metrů potrubí. Denně se pokládá cca 1100 metrů.

Veterán na setkání

„Snake Keylogger je modulární .NET keylogger a malware určený ke krádežím přihlašovacích údajů. Mezi jeho hlavní funkce patří zaznamenávání stisknutých kláves, krádeže přihlašovacích údajů a odesílání ukradených dat útočníkům,“ 

„Tento malware představuje hrozbu pro soukromí a on-line bezpečnost uživatelů, protože může krást prakticky všechny druhy citlivých informací a není snadné ho odhalit. Na hackerských fórech lze Snake Keylogger koupit za 25 až 500 dolarů, cena závisí na zvolené konfiguraci a službách,“

Také zdůraznil, že uživatelé by neměli spoléhat jen na hesla, ale používat i vícefaktorové ověření, pokud to dané služby umožňují. „Co se používání hesel týče, nejlepší je zvolit pro každou službu unikátní silné heslo, takže i když se kyberzločinci zmocní jednoho z nich, nezískají rovnou přístup k dalším stránkám a službám,“ doplnil bezpečnostní expert.

Keyloggery jsou obecně velmi nebezpečné, protože uživatelé mají tendenci používat stejné heslo a uživatelské jméno pro různé účty. Jakmile jsou ukradené přihlašovací údaje z jedné služby, získají kyberzločinci přístupy k celé řadě dalších služeb, proto je zásadní všude používat unikátní hesla. Pomoci s tím může třeba správce hesel, který umožní generování a správu robustních přístupových kombinací pro každou službu zvlášť.

Zírání je svou vlastní formou násilí

JE VÁM ZIMA?!

Odstoupili ze svých povinností jako vysocí britští členové královské rodiny, což je dosud nejvyšší sledovanost v této televizní sezóně pro nesotové vysílání. Stalo se tak jen několik týdnů poté, co pár oznámil, že čeká druhé dítě.

V rozhovoru Meghan řekla, že stres a izolace života jako člena královské rodiny byla tak zdrcující, že to vyvolalo myšlenky na sebevraždu.

"Už jsem nechtěla být naživu," řekla přemožená emocemi. "Styděla jsem se to Harrymu přiznat, ale věděla jsem, že když to řeknu, udělám to. Jen jsem už nechtěl být naživu. Bylo to jasné, skutečné, děsivé a byla to neustálá myšlenka."

Casey Mendoza, chicagská novinářka, řekla, že byla překvapena, jak moc je s Meghan příbuzná. Šestadvacetiletý Filipínec Mendoza řekl, že byla také vítána v privilegované bílé rodině svého partnera, která nebyla obeznámena se zkušeností s životem jako Američan s pomlčkou, "kde nikdy nemáte dost jedné věci.".

Mendoza se příští rok zasnoubila se svým snoubencem Kylem Connorem, který je běloch. I když obě rodiny podporují svůj osmiletý vztah, může být daňové vysvětlit mikroagrese.

"Nejsou to zlomyslné okamžiky, ale jsou vyčerpávající," řekla a dodala, že jedním z jejích největších obav "je, že neví, jak vychovávat biracionální dítě."

Romantická partnerství jsou ve Spojených státech stále rozmanitější, ale manželství mezi bílými a černými Američany zůstávají vzácná
V roce 1967, kdy byly ve Spojených státech zrušeny zákony o mylných výtažcích, byla 3% všech novomanželů provdána za někoho jiné rasy nebo etnického původu...

Podle amerického sčítání lidu je asi 10% všech manželových domácností mezirasových nebo mezietnických. Většina z nich je mezi bílými a hispánskými Američany, etnickou skupinou, která se do značné míry identifikuje jako bílá. 

Jen 11% mezirasových manželství je mezi černochy a bělochy.

Třiapadesátiletá Podnikatelka Aurora Archerová se narodila devět měsíců po rozhodnutí Nejvyššího soudu, které umožnilo mezirasové manželství. Její otec je Afroameričan a matka Mexičanka.

Archerová, která se identifikuje jako Afro-Latina, vychovává dvě děti smíšené rasy ve věku 20 a 18 let se svým bílým manželem, který emigroval z Irska. Říkala, že ji rozhovor s Winfreym tak uchtěl, že ho viděla dvakrát téměř na pokraji slz.

"Doufám, že to přinese sebeuvědomění o základním dopadu rasy," řekl Archer, který žije na předměstí Filadelfie.

Řekla, že jeden z jejích nejbolestivějších zážitků jako matky biracialních dětí je odmítán spolupracovníky nebo známými, kteří řekli, že její děti berou po svém otci, zatímco je chválí.

Základní biologické potřeby zajišťující přežití jedince a druhu - instinkty a pudy

Včelí medvídci jsou na obrázku to co mají všichni rádi

Informační texty a osvěžení paměti

Psychoanalýza Sigmunda Freuda
Freudova psychoanalýza výrazně ovlivnila vývoj psychologie v první polovině 20. století a její vlivy jsou v psychoterapii znatelné dodnes. Její zakladatel, vídeňský psychiatr a později univerzitní profesor Sigmund Freud (narozený v moravském Příboře), formuloval

psychoanalytickou teorii osobnosti, která se stala mocným teoretickým proudem a praktickou školou (srov. např. Freud, 1971; Storr, 1996; aj.). Freudovo pojetí člověka je dynamické, deterministické (fyziologický determinismus) a pesimistické. Lidský jedinec je nahlížen jako reaktivní bytost, která je puzena mocnými fyziologickými silami. Tyto síly determinují vývoj a chování osobnosti a mají rozhodující vliv na lidský život, v průběhu něhož se člověk neustále vyrovnává s tlakem pudů a konfliktních motivů.

Lidské chování a prožívání je tedy, podle Freuda, pod kontrolou vědomí jen z malé části a
je převážně ovládáno nevědomými pudy a instinkty, zvláště sexualitou a agresivitou. Jejich působení na své jednání si člověk neuvědomuje, avšak často vystupují na povrch např. ve formě snů, přeřeknutí nebo neurotických projevů, které se mohou jevit jako náhodné nebo nesmyslné.
Odkrytí a pochopení těchto nevědomých sil a nerozřešených konfliktů není jedinec schopen dosáhnout prostřednictvím běžných racionálních postupů. V zájmu psychického zdraví člověka, přináší psychoanalýza vlastní nástroje a postupy pro odhalování těchto nevědomých obtíží.

Lidskou psychiku tvoří podle Freudovy koncepce tři subsystémy, které jsou řízeny vzájemně rozpornými principy a cíli. Označují se pojmy Id (Ono), Ego (já) a Superego (Nadjá).
Každý z nich má v psychickém i biologickém směru svou specifickou funkci, jsou vzájemně závislé a zároveň protikladné, jak vůči sobě, tak vůči vnějšímu světu.
Id je oblastí základních instinktů a pudů, základních biologických potřeb, zajišťujících
přežití jedince a druhu
Z nich psychoanalýza věnuje největší pozornost sexuálnímu pudu (Eros) a instinktu smrti (Thanatos). Id je základním zdrojem životní energie, je primárně nevědomé a iracionální.

 Freud je nazval “temnou, nepřístupnou částí naší osobnosti”. Z hlubin nevědomí se Id domáhá okamžitého a úplného uspokojení svých tužeb a projevuje se impulsivním chováním a tzv. primárními psychickými procesy.
Řídí se principem slasti (libido), který vyplývá z aktivit směřujících k uspokojování základních instinktů.
Ego je subsystém, který usiluje o sladění instinktivních tendencí a přání s tlakem vnější reality a vnitřními normami a hodnotami člověka (Superego). Tento tzv. sekundární proces je založen na racionálním rozboru vnitřních a vnějších sil a stanovuje povahu a vhodnou dobu uplatnění požadavků Id.
Teprve na základě posouzení reality dochází k uvolnění prostoru nebo brzdění či potlačení instinktivních aktivit. Ego se řídí principem reality, který je vyjádřením snahy uvést do souladu s vnější realitou projevy Id a Superego. Zajištění psychické rovnováhy a zdravého vývoje osobnosti záleží v mnohém právě na síle Ego.

Jsou-li intenzita a tlak zdrojů napětí nadměrné, dochází k ohrožení Já a ke vzniku psychických a osobnostních problémů a poruch.
Superego obsahuje omezení a zákazy ukládané dítěti v raném a v mladém věku rodiči a dalšími pro ně významnými dospělými. Tato moralizující síla v osobnosti, založená na tzv. principu dokonalosti, hodnotí a ovlivňuje vědomé aktivity Ego a především pudové impulzy Id.
Činnosti a projevy dítěte, které rodiče chválili, tvoří základ prvního subsystému Superego: ideální Ego , které je zdrojem úsilí o dokonalost. Aktivita, která je v rozporu s morálním standardem osobnosti, je trestána pocity viny. Zasahuje tu svědomí – druhý subsystém Superego.
Brzdou rozvoje se může stát přílišný sklon Superego k morálnímu konzervatismu a rigiditě. Nadměrný tlak Superego na Ego může vést k neadekvátnímu sebehodnocení, naopak slabé až chybějící Superego může být zdrojem morálního defektu.
Freud vnímal osobnost jako jednotný systém. Id, Ego a Superego jsou těsně propojenými složkami osobnosti a zdravý psychický vývoj a růst jedince závisí na jejich harmonickém fungování. To znamená, že se společensky přijatelnou formou, v přijatelné míře a pod kontrolou Já, uspokojují základní i druhotné potřeby člověka a nejsou přitom překračovány morální principy strážené Superego.
Vzájemné protipůsobení sil v lidském systému je zdrojem intrapersonálních konfliktů.
Všechny osobnosti jsou alespoň zčásti nezralé a nemohou se vyhnout konfliktům a fixacím
v pregenitálních stádiích. Intrapersonální a interpersonální konflikty jsou tedy zákonitým jevem a všichni lidé jsou náchylní k regredování do psychopatologie. Jakmile konflikty ohrozí regulující funkci Ego, vyúsťuje tento stav do úzkosti.
   Na úzkost reaguje psychika obrannými mechanismy, tj. pokusy o řešení konfliktu zjednodušenými instinktivními aktivitami, které směřují k adaptaci organismu a přinášejí okamžitou a alespoň částečnou úlevu. Konečný výsledek však může být značně problematický.
Bez kontroly Ego totiž často dochází k popírání nebo zkreslování reality a důsledkem mohou být
různé obtíže a poruchy. Jen v méně častých případech řeší obranný mechanismus situaci ohrožení úspěšně.
Mezi tzv. obranné mechanismy identifikované Freudem patří např.:
---------------------------------------------------------------------
Potlačení. Traumatická událost je zatlačena do nevědomí, zcela zapomenuta a v nevědomí
udržována energií Ego. Svou nevědomou existenci prozrazuje nepřímými cestami v situacích,
kdy je kontrola Ego oslabena.
-
Projekce. Jde o nevědomý přesun vlastních nežádoucích charakteristik, impulsů,
myšlenek a nepřijatelných přání na druhého člověka. Projekce je dobře pozorovatelná v napjatých mezilidských vztazích.
-
Opačné reagování. Superegem odmítnuté myšlenky či impulzy, které vedou k úzkosti,
jsou potlačeny a nahrazeny svým pravým opakem. Ten je potom často vyjadřován s nadměrným
důrazem a radikalismem, takže vzbuzuje u pozorovatele pocit nepřiměřenosti. Potlačený afekt se
může prozradit např. neverbálními projevy člověka.
-
Fixace a regrese. Nadměrná úzkost z náročného nástupu do nového vývojového období
může vést k zastavení vývoje (fixaci), případně k návratu do předchozího stádia (regrese). Jestliže
se u dospělého člověka v zátěži objeví sklon nadměrně jíst a pít, může jít o regresi do tzv.
orálního stádia. Regrese do análního stádia by se projevovala např. sklonem k zanedbávání
hygienických potřeb apod.
-
Identifikace. Identifikace znamená ztotožnění s druhým člověkem, které vede k nápodobě
jeho chování, např. v situacích vzbuzujících úzkost. Jde o mechanismus, který má značný
význam v průběhu socializace. Identifikace je v mnoha případech velmi užitečným obranným
mechanismem, avšak v některých případech může způsobit závislost a přinést obtíže při hledání
vlastní identity.
-
Přesun a sublimace. Frustraci a neuspokojení se lze vyhnout, jestliže tok energie změní
svůj směr a aktivita se přesune z primárního objektu na nový cíl. K tomu mohou dobře
posloužit různé estetické či kulturní aktivity apod.
Freudova teorie osobnosti,
 již jen zřídka ve své klasické podobě, bývá přímo uplatňovaná v psychoterapeutické i poradenské praxi. Umožňuje lépe porozumět intrapsychické dynamice klientů při úvahách o využívání obranných mechanismů, o vlivu dětských zážitků na jejich chování v dospělosti, o povaze jejich intrapersonálních konfliktů apod.

Psychoanalýza jako psychoterapeutická škola sleduje tři hlavní cíle:
Vývoj osobnosti dělí Freud do pěti vývojových stádií - orální, anální, falické, latentní a genitální.
Jednotlivé vývojové fáze jsou určeny tím, která oblast těla, a které aktivity s ní související, poskytují dítěti nejsilnější pocity slasti.
-
pomoci klientovi k osobnostní adaptaci reorganizací jeho vnitřních sil uvědoměním si
nevědomých aspektů jeho osobnosti
-
pomoci klientovi propracovat se neuzavřenými vývojovými stádii
-
pomoci klientovi realisticky se vyrovnat s požadavky společnosti posílením Ego.
Strategie vedoucí k dosažení těchto cílů předpokládá vyzvednutí potlačených prožitků na vědomou úroveň, a to nejen ryze kognitivně, ale i s emocionálním (resp. negativně emocionálním) kontextem a tím dosáhnout katarze – očištění. Tím se posílí Ego klienta, který pak může sám řešit problémy a vnitřní konflikty racionálními metodami.
K dosažení těchto cílů se při psychoanalýze používá metody volných asociací, analýzy snů, analýzy přenosu a analýzy odporu. Obvykle se předpokládá dlouhodobé a intenzivní vedení klienta psychoanalytikem. K potlačeným nevědomým projevům instinktů se lze podle Freuda propracovat i analýzou spontánních projevů (např. snů, přeřeknutí) klienta. Ty jakoby proklouzly cenzuře Ego a symbolicky (nepřímo) se vztahují k potlačenému obsahu. Tento materiál je ovšem třeba objevit, porozumět jeho skrytému obsahu, a pak jej interpretovat.

Psychoanalýza bývá označována za první vědeckou teorii osobnosti. Ta byla ve velkém rozsahu byla přijímána, diskutována i kriticky odmítána jednotlivci i jednotlivými psychologickými směry. Početněji, než psychoanalýza ve své klasické podobě, jsou v současné psychoterapeutické a poradenské praxi zastoupeny modernější psychodynamické školy, které do psychoanalytického kontextu integrují většinou sociálně psychologické aspekty a kriticky rozvíjejí Freudovo učení – např. neoadleriánská škola, neopsychoanalýza, atp. (srov. Drapela,
1997; Freud, 1971; Hrabal, st. 1998, Storr, 1996 aj.).
Adleriánská poradenská škola
Vídeňský lékař Alfréd Adler, Freudův žák, přítel a později nesmiřitelný odpůrce, popsal
dynamiku lidské psychiky specifickým způsobem. Jeho individuální psychologie považuje za
ústřední hnací sílu osobnosti usilování o nadřazenost, která svědčí o snaze jedince žít
dokonalejší a plnější život. Každý člověk si vytváří své ideální já, o jehož dokonalost je možné
usilovat. Snaha o dokonalost je přirozenou reakcí na nevyhnutelné pocity méněcennosti, které
jsou všeobecnou lidskou zkušeností. Ta může být důsledkem subjektivního pocitu psychické či
sociální slabosti nebo objektivních tělesných poškození. Významnou roli, podle Adlera, hraje i
sourozenecké postavení a pohlaví. Zatímco malé děti si uvědomují svoji nedokonalost ve
srovnání se starším sourozencem, ženy protestují proti svázanosti ženské role.
Pocit méněcennosti má vliv na výběr životního stylu, který člověku pomáhá dosáhnout
nadřazenosti. Subjektivní sílou, která vytváří životní cíl a vede člověka k jedinečné a dokonalé
budoucnosti je jeho tvořivé Já. Nevyhnutelnou kompenzací všech přirozených slabostí lidských
jedinců je společenský cit, který se rozvíjí v rámci zdravé rodinné atmosféry.
Zdrojem obtíží klientů je patologický životní styl. Ti se zpravidla cítí neschopní dosáhnout nadřazenosti společensky konstruktivním způsobem a volí společensky nepřijatelné
kompenzační mechanismy. To vše může být důsledkem rodinné atmosféry plné soutěživosti a
nedůvěry, nevšímavosti, dominance, zneužívání či rozmazlování, která brání rozvoji sociálního
citu u dítěte. Děti si pak k dosažení nadřazenosti většinou vybírají jeden ze čtyř sobeckých cílů:
- vyhledávání pozornosti
- usilování o moc
- mstivost
- deklarování nedokonalosti či prohry.
Mnohé z těchto cílů se mohou stát charakteristickými osobnostními rysy dospělých jedinců. Rozmazlující či naopak dominantní výchova rodičů může podpořit rozmazlený či kompulzivní životní styl. V prvním případě může jít o lidi s pocitem neschopnosti, který může vést k lenosti a ničení uspokojujících sociálních interakcí. Ve druhém případě mohou takto vedení jedinci zažívat pocit bezmocnosti, který jim neumožní řešit základní životní úkoly a problémy, a v důsledku toho pak například rebelují, uchylují se k různým rituálům apod.
Podle Adlera lze u většiny patologických osobností pochopit jejich patologické cíle na pozadí vnímání rodinné atmosféry klientem. Člověk není ve svém chování jednoznačně determinován svou minulostí a budoucností, nýbrž tím, jak v současnosti chápe svou minulost, a co v současnosti očekává od své budoucnosti. Ani jedno ani druhé nemusí nutně odpovídat realitě, ale obojí vyjadřuje současné jedincovy psychické potřeby.
Cílem procesu v adleriánském pojetí je pomoc klientovi rozvinout funkční chování, které mu umožní zvládat tři základní životní oblasti: práci, společnost a partnerské vztahy. Funkční chování je takové, které vede k sociálním kontaktům, je založeno na sociálním cítění a vedeno sociálním zájmem.

Terapeut se zaměřuje především na analýzu životního stylu klienta a interpretaci základních omylů, kterých se klient dopustil při vytváření vlastního názoru na svět (chyby v sebehodnocení, generalizace vždy/nikdy – všichni/nikdo, nerealistické cíle apod.).
Proces lze rozdělit do čtyř fází:
- navázání empatického vztahu s klientem
- analýza životního stylu
- poznávací aktivita klienta (dosáhnutí vhledu do příčin a důsledků vlastního chování)
- zvážení alternativ a dosažení změny (reorientace).
Klientovi je poskytována zpětná vazba ohledně jeho pozitivních stránek a důraz je kladen na jeho poznávání (zvyšování vědomí), podporu a posílení. K tomu se využívají specifické techniky jako např. chování “jako by”, paradoxní intence (paradoxní podpora dysfunkčního chování), záměrné vyvolávání emocí, odstranění výhodnosti chování (obranné chování se stává zbytečným), domácí úkoly apod.
Adleriánské postupy se osvědčily při skupinové práci s rodiči a manželskými páry, častými klienty Adleriánů jsou však také učitelé, různé instituce a v neposlední řadě i delikventi.
Behaviorální přístup
Behaviorální přístup vychází z předpokladu, že se každý člověk chová v souladu s tím, co se naučil nebo nenaučil. Je-li lidské chování produktem učení, pak se dá “vycvičit” i schopnost jedince vyrovnat se s problémem. Je tedy zřejmé, že člověk je behavioristy nahlížen jako reaktivní bytost, jejíž chování (behavior) je řízeno vnějšími podněty.
Behaviorismus pronikl do teoretické i praktické oblasti psychologie a počínaje 50. lety tohoto století začal ovlivňovat psychoterapii i poradenství. Základem pro poradenské strategie se staly klasické teorie učení (Pavlov, Skinner aj.); v práci s klientem se využívají různé druhy a techniky učení jako je podmiňování, zpevňování, nácvik, trénink, modelování, instruování, přesvědčování apod. Poradenský vztah má vzdělávací charakter a připomíná vztah učitel – žák. I nepsychologům jsou dobře známé nácviky relaxačních cvičení, asertivity, systematická desenzibilizace apod.

Předmětem radikálně behaviorálně orientovaného poradenství je konkrétní chování klienta a nikoliv osobnost člověka jako integrovaný celek. Podle behavioristů je lidské chování odpovědí na podněty prostředí a člověk dosahuje adaptace učením resp. získáváním zkušeností.
Výsledkem učení jsou vzorce chování, které odpovídají specifickým situacím.

Adaptované (žádoucí) stejně jako maladaptované (nežádoucí) chování je naučené nebo nedostatečně naučené. Lze je tedy pozitivně změnit v procesu učení. Behaviorální terapeuti neaspirují na teoretickou jednotu a čistotu, ale usilují o využívání nejúčinnějších technik za účelem změny nežádoucího chování klienta. Toho lze dosáhnout cestou formování žádoucího chování (odměňování, učení nápodobou apod.) nebo cestou odstraňování nežádoucího chování
(vyhasínání, tresty apod.).

Komplexní popis behaviorálních technik podává Jihoafričan Joseph Wolpe (např. 1990).
Vychází z předpokladu, že základem většiny poruch chování je úzkost, která ovšem může být také naučená. Lidé se mohou naučit reagovat úzkostí na jakýkoliv podnět nebo dokonce jen představu o něm. Prostřednictvím procesu generalizace primárního podnětu mohou podněty, které jsou fyzicky podobné původnímu podmíněnému podnětu, vyvolávat úzkost.

 Je-li úzkost získaná v procesu podmiňovaní, pak je možné, podle Wolpeho, ji odstranit tzv.protipodmiňováním, které se stalo základem pro metodu systematické desenzibilizace.

Prostřednictvím této metody lze klienty postupně naučit zvládat jejich úzkost. Takové učení obvykle probíhá v několika krocích. Používá se nácviku relaxace, sestavování hierarchie úzkosti a postupné “zvykání si” na podněty vyvolávající úzkost různé intenzity. Konečnou fází je pak ověřování účinnosti desenzibilizace klientem v reálných životních situacích.
Od 70. let roste v behaviorální terapii a poradenství důraz na vnitřní, skryté komponenty chování, zvláště na kognitivní a autoregulační aspekty, které se promítají do charakteru nových technik. Hranice mezi klasickými a behaviorálně kognitivními postupy ovšem není ostrá. Různá váha, kterou klade použitá metodika na myšlení a metakognitivní dovednosti na jedné straně a na chování v užším smyslu na straně druhé, závisí do značné míry na typu klientových obtíží. Důraz je zde kladen zejména na uvědomování si vlastních myšlenkových postupů v procesu učení.
Ve školské poradenské praxi se s behaviorálně orientovanými postupy setkáváme poměrně často, neboť jsou účinné zvláště při práci s dětským klientem.

Čtěte také...    vztah lidského mozku a chování v pojednání zde. 

ZDROJ: #psychoanalýza #instinkty #pudy 

CENA ZDRAVÍ. Vzdělání chytrému dává poznat jak málo ví a hloupému dává iluzi, že ví hodně...

Cena zdraví

Na kole na cyklostezce u Kamenného mostu

Svoboda je neocenitelná věc (Digesta 50, 17, 106) Stejná myšlenka je vyjádřena i v konkretním ustanovení (9, 13):LIBERUM CORPUS AESTIMATIONEM NON RECIPIT - tělo svobodného člověka nelze vyjádřit cenou, nelze ocenit. 

Oficiální definice zdraví zní, že je to stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody. Jenže "kdo to dnes má?“ ptám se. „Zdraví je podle mne schopnost zvládat problémy každodenního života"


Vzdělání chytrému dává poznat jak málo ví a hloupému dává iluzi, že ví hodně...

Udržujme si naší kondici a pružnost našeho těla v každém věku. Nikdo nám nemůže ublížit, když mu to nedovolíme.

Mexico - Teotihuacan

 Vnitřní svoboda člověka nastává, když jedná na základě vlastního rozhodnutí, které je osvobozeno od vnějších vlivů

Je nutno se přizpůsobit vnějším podmínkám, ve kterých momentálně reálně žijeme a zbavit se problémů z minulosti. Musíme vzít do svých rukou plnou odpovědnost za náš život uvědomit si, že naše chování a jednání je formováno vnitřním rozhodnutím. Nikdo nám nemůže ublížit, když mu to nedovolíme.

Důležité je převzít plně odpovědnost a iniciativu za to, co se teď děje, aby se věci uskutečnily tak jak chceme. 

Nesvalovat vinu na okolí, ale uvědomit si, že naše chování je důsledkem naší vlastní volby. Jedni jsou závislí na chováni druhých a dovolují jim, aby je ovládali a řešili jejich problémy. Druzí se řídí vlastními hodnotami a chyby hledají v sobě.
 Nikdo je nemůže pak zranit, ubližovat jim a ovlivňovat je. Ten, který hledá problémy a chyby v sobě s jasnou představou svého cíle, dosahuje konkrétní řešení a trvalý úspěch. Ten, který nechce vědět  co bude, schovává se a nevěří ničemu, vytváří podmínky a možnost, aby byl ovládán a manipulován druhými.

Jak dosáhnout rozvoje osobnosti?

Každou překážku i prohru přijmout s pokorou a klidem - nikdy nedělejte nic samoúčelně, pokud vás to nenaplňuje. - stanovit si osobní plán svého postupu, krátkodobý i dlouhodobý - buďte pozorní a milí k druhým, nikdy se neuchylujte k násilí - nepodceňujte žádnou činnost i z nepříjemné se snažte něco vytěžit. - zbavte se nesprávných představ a nahraďte je pozitivním postojem... 

 Vnitřní cviky pro zdraví, meditace, nám dávají možnost vědomého řízení energie do míst, kde se tato energie dostává, bez našeho vědomí pomoci podvědomí, které řídí nepřetržitě činnost vnitřních orgánů. Tím, si můžeme sami posilovat a udržovat stabilitu a vitalitu našich vnitřních orgánů.

 Udržujme si naší kondici a pružnost našeho těla v každém věku.

To nám dává jistotu, vyšší sebevědomí a sebedůvěru. Posiluje naši psychiku a emoce, které nám dávají pocit klidu a pohody, kterou potřebujeme pro všechny oblasti našeho života a činnosti.  Pocit svěžesti, elánu a vždy dobrou náladu v našem každodenním životě. 
To nám umožňuje řešení věcí, které před nás osud staví. Každou překážku i prohru se snažte analyzovat a důvody neúspěchu neopakovat. Nikdy se neuchylujte k násilí nebo ponižování jiných lidí. Buďte laskaví sami k sobě, uspořádejte si pořadí hodnot ve vašem životě, vystupujte rozhodně, ale neubližujte druhým. Neustále udržujte svou fyzickou kondici, denně cvičte, meditujte a otužujte se. 

Úroveň života záleží na druhu našich myšlenek, uvědomme si, že každý je strůjcem stability svého zdraví a úspěchu.


Svoboda, Alternativní medicina, Blogeři sobě, Diagnostika manipulace, Osobnostní patologie, Osobnost lékaře

Vladimír Pikora. Auto, Dálnice, Autobusy, Automobily, Autosalon, Pitná voda a jiné nápoje, sociální pohádka.

Screenshot obrázku autora sociální pohádky...

Místo toho abychom měli dálnice, kde se dá jet rychle, protože to je definiční vlastnost dálnice, tak máme dálnice, kde měří, jestli jedeme pomalu. Radar je šikana. Chci dálnice, ne silnice, kde se jede v úzkých pruzích osmdesátkou.

Chci Auto!?

Ministerstvo nasazení radarů avizovalo už na jaře. Hlavním důvodem je podle úřadu snaha o zvýšení bezpečnosti.
  „Není to akce na výběr peněz. Odborné studie potvrdily snížení rychlosti a zvýšení bezpečnosti v měřených úsecích. Jeden neukázněný řidič v případě nehody zdrží tisíce ostatních,“ uvedl v minulých dnech ministr dopravy.

Radary by měly zvýšit plynulost dopravy a také zajistit bezpečnost pro stavaře. Sloužily už v minulých letech.

Pikora a sociální sítě i dnes.cz

Toho kdo chce jít, osud vede, toho, kdo nechce, vleče.

CT24 uvádí aktuální analýzu. Rychlé šíření manipulací a dezinformací před evropskými volbami. Digitální Pohádky a BU BU BU!

Copak ty hajnej děláš v mým revíru? 
(screenshot z české pohádky)

Rychlé šíření manipulací a dezinformací před evropskými volbami. 

Problém, kterému čelí například Facebook nebo Twitter. Dříve byly za svůj přístup společnosti kritizovány, teď se proti dezinformacím snaží bojovat. Podle kritiků to ale nestačí.

Téma pro nedělní Newsroom ČT24, který se podíval do evropské centrály Facebooku a mluvil s jeho viceprezidentem. Pořad můžete sledovat od 22:02 na ...

Prezident Zeman pomohl čínské stařence, letělo internetem video. Bylo falešné.

Nejvlivnější ruský blogger tvrdě kritizuje Putina i oligarchy. Po letech se rozhodl vystoupit z anonymity

Novinářskou cenu veřejnosti získal Ján Kuciak. Se sérií reportáží o něm uspěli i Reportéři ČT ČT zahájila předvolební vysílání. Nabízí rozhovory s lídry kandidátek

Internet se radikalizuje. Vnitro chce bojovat proti nenávisti v diskuzích i dezinformacím

Dezinformace, Manipulace, Bloggeři, Facebook, Fake news, Etické principy, komentáře úvahy, MŮJ POHLED NA SVĚT, nesvěřujte se, Průmysl lži, Selský rozum a kritické myšlení

Rozkrývala temnou minulost a hájila sexuální menšiny. Kdo byla zabitá irská novinářka?