Divadlo Semafor nás nezajímalo. Veselé juchání pana Suchého a spol. “Pěstujte koťata” a “Na okně seděla kočka, venku štěkal pes” nás neoslovilo ani náhodou.

Přidat popisek
Momentky z cest

Ještě jednou k Semaforu, slibuji že naposled….
Když jsem souhlasně přitakal k páně Varyšově (o kterém vůbec nic nevím) kritice Semaforu a pouze dodal, že toto divadlo produkovalo pouze komunální humor, nečekal jsem lavinu ublíženectví a urážek která se na mne sesypala. Inu, dotkl jsem se české ikony, produkující zábavu na světové úrovni. Přece každý správný Čech ví, že celý svět zajímá co se děje v srdci Evropy a tiše závidí naše kvality.
Musím přiznat, že jsem ve svém mládí patřil ke skupině které se říkalo chuligáni. Než jsme přišli ke svým prvním džínsám nosili jsme bohatě prošité plátěné “texasky” a vůbec obecné pohoršení vzbuzující oděvy. Vlasy jsme měli na ramena a lišili se od spořádaných chlapců a děvčat sdružených ve svazu mládeže. Vyznávali jsme rock n roll, náš idol byl Bill Haley a posléze Stouni, Joplinka, Animals, Hendrix a ostatní tehdejší hudební scéna Západu. Četli jsme americkou literaturu, obdivovali ve své blbosti beatniky a celou jejich subkulturu, četli Vladislava Klímu a jinou pěknou podvratnou literaturu.
Divadlo Semafor nás nezajímalo. Veselé juchání pana Suchého a spol. “Pěstujte koťata” a “Na okně seděla kočka, venku štěkal pes” nás neoslovilo ani náhodou. Prostě jsme nepatřili k té skupině, která si ráda společně zazpívala hezky česky, bavila se vtipnými hereckými etudami, společně se upřímně zasmála a freneticky tleskala při každém náznaku protirežimního dvojsmyslu, při kterých mělo obecenstvo spiklenecký pocit že patří k protikomunistickému odboji. Pak si druhý den koupili Mladý svět a možná Mladou frontu a zase poctivě a loajálně plnili své povinnosti a i když si občas zabrblali, věděli, ano - zítra bude líp. Ani vizuální stylizace pánů S+Š s jejich slamáčky a stylem nám nevoněla, ostatně mnohem později jsem zjistil proč, bylo to pouhá nápodoba operetního vídeňského herce Alexandra Girardiho, který ovšem opustil náš svět již v roce 1918, takže tento styl byl v šedesátých letech již poněkud uleželý.
Po Varyšově kritice se ozval i pan Suchý a mluvil cosi o bezprecedentním útoku na svou osobu. Dle mého skromného úsudku to byla zcela normální kritika ale pan Varyš ještě vyjma posouzení uměleckých kvalit současného Semaforu zmínil, že pan Suchý pobírá na dotacích pro své divadlo tuším sedm milionů korun, což je prý neporovnatelně více než dostávají jiná divadla tohoto typu. A jak jde o peníze je oheň na střeše. Možná že někomu přijde obdivuhodné, jak pan Suchý neustále zvedá už značně zvetšelý prapor Semaforu v čele armády která už není a v boji který už dávno skončil. Mně to přijde smutné, ale chápu že každý z nás si musí na udržení nějaké životní úrovně přivydělat.
Ale se Semaforem to bylo i trochu jinak, než jeho fanoušci vědí. Předesílám, že neobviňuji toto divadlo z prorežimních postojů a nějakého druhu kolaborace. Někdo by mohl namítnout že “Život je pro mne obnošená vesta” a “Kdyby tisíc klarinetů” by tomu nasvědčovalo ale byla to patrně jen normální úlitba jakých najdeme spoustu. Ovšem přes všechno peskování, komunistický režim toto divadlo více potřeboval než nepotřeboval. Byl to někdejší ministr vnitra Barák, v komunistickém světě velmi zvláštní osobnost, který aktivně podpořil divadlo Semafor, protože bylo třeba odklonit zájem mládeže od zhoubného působení západní kultury. Mám dokonce dojem že jsem patrně v knize “Ve znamení temna” autora Františka Augusty a někdejšího čs. špiona, četl, že zvuková aparatura a dva magnetofony byly Semaforu poskytnuty právě ministerstvem vnitra. Ale má paměť už není co bývala, a tak se omlouvám pokud tohle není přesná informace.
Existence Semaforu posloužila ve své době jako zdání jakési pseudosvobody a jeho barevně optimistická kulisa posloužila k odstínění svinstev které se odehrávala v temném pozadí.
Velmi se omlouvám milovníkům středního proudu české kultury že nevyznávám její hodnoty a neslintám blahem při poslechu Gotta, Pilarové, Suchého a jiných českých hvězd... promiňte, já prostě mám jenom jiný vkus a kultura chlemtačů piva mne neoslovuje....


Jindřich Čech, sociální sítě

MENU: Jak na to?

Skvělý domov Praha Sociální sítě Odposlechnuto Humor a vtipy Humor Videa Fotografie Kočky Sobě Tipy a návody Reálný svět bytí Žena je původce činu Kariera Selský rozum a kritické myšlení Vesele do života Jídlo a zdraví Pražské perličky Královské město Příroda a zdraví Tramvaj Základ poznání komentáře úvahy Životospráva Přátelství Příroda Jak na to Metro Obrázky a domov Bloggeři Internet Londýn Rady a tipy ZIMA Česká písnička Amerika Karel Kryl Komentáře Obrázkové příběhy Sociální příčiny irracionality Velikonoce Zdraví CICERO Dětská moudrost Freedom Karlův most Káva coffee Lidé Pes přítel domova Zateplení domova Čas říci sbohem BonaFides Centrum Etické principy Hudba-videa Kuchyně Pohádka lásky Procházky Svoboda Zásady Štěstí získává přátele Autobusy Básník zpěvák a genius doby Evergreen Google Groupthink Krásné ženy Noční toulky Plaváček Počítače Notebooky Ptáci Skupinová hloupost Sochy Spotřebitelské chování Večerní Praha Zdraví a nemoc Zdraví a pohyb Cestovníci Emoce a úžas Facebook Hudba z radosti Jaro Kde to je? Koupelny Lidový folklor Nemoci lidské Panorama Perská kočka Pět zásad socialismu Přítel Staroměstské náměstí Stáří a domov Umělci Vltava Čas pomoci Řeka Ženy Židovský Bolest Bradley Bubáci Celtic Woman Chalupa Domov Doprava Dragoon Ride Duše Děti Dům Farmářské trhy Google+ Hradčany Hypertense Kodex Mobilní internet O stupiditě O stáří Osud Podzim Poruchy osobnosti Sama doma Sladkosti Slepičky Snídaně Speed Rock Stavební akrobacie Strach Telefon Uličky pražské Věda a svět Írán Úvod Čáp přináší štěstí Anna Netrebko Automobily Až na dno Blondie Breakfast Bylinky Cicero O stáří Coffee Dobytčí trh Déjá vu Eric Clapton Evropa Exekutor v Česku Forum 2000 Hity Horské panorama Hroznové víno Investiční mince Ježíš Kristus Jižní Čechy Karel Schwarzenberg Kocouří siesta Kominíci Komunita Kostely Kytara Laughing babies [HQ] Lavičky Les Lékaři a vědci Léčivé rostliny Marie Rottrová Marlene Dietrich Mince Modrá planeta Země Momentky a cesty Moonlight Shadow Morning Cofee Na kulaťáku Ovoce Paměť Pirátství Pitná voda a jiné nápoje Pohádka Pohádky a my Poliklinika Potraviny Písek Předjaří Queen Rande Recepty a rady Renata Roxette Smíchov Srdce ze skla Svátky Teen Terra incognita Time in The West USA Velký švýcarský salašnický pes Venkov Verše Veteran Violin Concerto Vytápění Václavské náměstí Vánoce Vánoční hvězda Zahrady Zlato Změny počasí Zázvor nedávejte srdce nesvěřujte se peníze práci Úvahy Český prezident Čokoláda Škola Štěstí 1968 AMICUS RES Adrea Bocelli Afrika Agrese Amy McDonald Andrea Bocelli Anna Kurnikova Anne Sophie Mutter Architektura Atavismus Auto Autosalon Ave Maria BabyBox Bajka o mravenci a cikádě Beatles Beethoven Bez domova Bez černý Bon Jovi Bonnie Tyler Borůvky Boží Muka Budějovická Christina Aguilera Christina Aquilera Chrámy Civilizace Cyklistika Dejvice Domácí chléb Drozd zpěvný Dýmka EMO Erin Mc Carley Fauna František Koukolík Fysikální a sociální teplo Gigliola Cinquetti Historical music Holubi Holy Night Homeless Houby Hybridní pohon Immanuel Kant Indiánský systém Internet a Google Chrome Introvert Italie Iveta Bartošová Jak mají vypadat správní čerti Jak se loví jeleni Jan Werich Janine Jansen Jaterní poruchy a životospráva KFC Kanada Karel Hašler Karlovo náměstí Kemel Killing Me Softly Kniha Koně Kočka domácí Krajina Krby Kritika Krmítko Krásná dudačka La Marseillaise Lita Ford Ludvík Hess Markéta Hejná Marta Kubišová Martina Karel Kryl Megan Fox Melody Boys Metelesku blesku Migrace Mireille Mtahieu Montgomery Jižní eskadrona Motory Motúčko Muzikanti Muškáty Muži My Story Máj Máma Měsíční svit Nemocnice Nordic walking O Evě a Adamovi O Honzovi O dobrodiních O víře Ochratoxiny Oheň Opičky Osvětlení Pes velký švýcarský Petr Novák Petula Clark Pie Jesu Placebo efekt Plymutky Pomazánka Pomlázka Prevence Prodavač a zákazník Práce Psychózy Před koncem vrby Přednosti stáří Příběhy Půst R.A.Dvorský Radůza Recepty k vaření Rekuperace Renault Restaurace Roberta Flack Rumzeiss Rusko Sarah Brightman Seneca Lucius Annaeus Sestry Allanovy Single Skořice Skutečné příběhy Smích a úsměv Snář o koních Sonata Arctica Sprchování Spánek Stres Student Agency Stáří Střecha isolace Suzi Quatro Svobodní koně Swing The End Of The World The Kelly Family The Rubettes Tomáš Halík Toyota Traktát Trubači Trubka v hudbě U Anděla Učitel V tramvaji Videa z domova Vitaminy Vladimír Páral Vlak Vlaštovičník větší Vláknina Vyšehrad Vzhůru ke koním Válka Vědomí a podvědomí WC WC STORY Waldemar Matuška We Are the World When I Fall In Love William a Kate Youtuberka ZOO Zemanta Zlato a investice Zrcadla internetové úložiště mezinárodní folklorní festival Úzkost Čaj Čerti Čáp bílý česneková pomazánka s vejcem Švédsko

Co se tady nejvíce čte

Vybraný příspěvek

Poliklinika Modřany. Youtuberka nebo My Story? Zatočila se dokola, aby jsme byli všichni v záběru, schovala telefon a odberlila se pryč.

Pražské chodníky - Smíchov Čekárna chirurgie na modřanské poliklinice. Asi 18ti letá slečna vyleze z ordinace, stoupne si doprostřed místnos...

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...