 |
| Babička z pohádky sůl nad zlato |
Pokud čteme řeč Cicerona a sledujeme jeho myšlenky a rozhovory s přítelem, nevycházíme z údivu.
Snad jakoby řeč byla pronesena včera, nebo ji slyšíme dnes, tak je aktuální.
Nechme pletichaření a neplodných diskuzí mezi tupci, probírejme se moudrými myšlenkami věků co pro nás přináší do dnešní doby bohatství informací o stáří nebo o přátelství...
Obhajoba stáří a něco o duši:
"Duše tedy vnímá svůj pohyb a současně s ním vnímá i to, že se pohybuje svou vlastní silou, a nikoli cizí, a že se nemůže stát, aby sama sebe někdy opustila."
A tak je dokázána věčnost, ledaže bys proti tomu něco namítal.
Duše má především paměť, která je nekonečná a objímá nesmírné množství věcí. Platón tvrdí, že je vzpomínkou na život dřívější.
A protože nic, co se jeví smyslům, není trvalé...nemohla tyto poznatky získat duše uzavřená v těle, ale jejich poznání si přinesla s sebou.
Původ duší nelze najít na zemi. V duších není nic smíšeného a složeného, nebo takového co by se jevilo jako vyrostlé nebo vytvořené ze země, a stejně tak nic vlhkého plynného nebo ohnivého.
V těchto prvcích není totiž nic, co by mělo schopnost pamatovat si, myslit a uvažovat, co by uchovávalo minulost, předvídalo budoucnost a dokázalo obsáhnout přítomnost. To jsou vlastnosti pouze božské a nikdy nebude možno zjistit , odkud odjinud by mohly přijít k člověku , ne-li od božstva.
