INRI |
Například někdejší ministr zahraničí Josef Zieleniec narozený 28. dubna 1946 v Moskvě. Jeho otec, polský člen Kominterny díky své užitečnosti přežil stalinské čistky a posléze byl dosazen do agentury KGB v Karlových Varech. Tak se mladý Zieleniec dostal do Československa.
Myslet si, že odejít ze služeb ruských tajných služeb lze jinak než úmrtím je holá naivita stejně jako popírat že tohle řemeslo se povinně dědí.
Nicméně do tehdejšího Československa se dostávali ruští agenti i jiným dodnes nezveřejňovaným způsobem. Někdejší ministr Barák vytýkal čs. rozvědce, že nedokáže odhalit téměř žádné západní agenty na území státu. Byla tedy vytvořena speciální skupina která prověřovala desítky materiálů osob které měly stejná jména, stejné rodiče, stejná data narození, vzdělání na stejných školách a přesto se vůbec neznaly. Bylo jasné, že se musí jednat o nelegály kryté falešnou identitou, tedy zpravodajské důstojníky. Takových osob bylo při prvním průzkumu zjištěno více než 200 a při bližším šetření se ukázalo že jsou to důstojníci KGB nelegálně pobývajících na čs území. Jak se dá předpokládat, tato vyšetřovací skupina byla okamžitě na popud KGB rozpuštěna. Mohlo by se zdát, že to byla mimořádně lajdácká práce KGB ale opak je pravdou. Takových agenturních sítí bylo mnohem více a navzájem nebyly vůbec propojeny a tvořily několik vrstev.
Například anexí Podkarpatské Rusy získala KGB jedinečnou možnost jak do země vyslat desítky agentů kteří optovali pro Československo a měli možnost se legálně vystěhovat. Tisíce Rusínů kteří se dostaly do Sovětského svazu během války byly vesměs považovány za špiony a jako s takovými bylo naloženo. Minimálně dvě třetiny jich v sovětských koncentrácích nepřežily a na doklady těchto mrtvých se do Československa vraceli sovětští špioni. Archivní materiály z Podkarpatské Rusy už nebyly k dispozici a nebylo možné identitu těchto osob ověřit. Také značné množství matrik zničených za druhé světové války např. bombardováním, přispělo k invazi ruských agentů. Mnohdy byly části těchto matrik "šťastně" nalezeny jinde, kam je podle legendy měla odvézt německá armáda. Nikoho nenapadlo, že do matrik byly vloženy nové listy, vepsána nová jména. Papír byl stejný, inkoust stejný rukopis se většinou také shodoval.
Do matrik byla vložena nová jména sovětských agentů plánovaných na dobu 30 let. Z Československa také byly do Sovětského svazu po ukončení války odvlečeny tisíce lidí. Část jich byla zavražděna a pod jejich identitou se vraceli důstojníci KGB. Podobným způsobem se pokračovalo i v následujících letech a my se teď jen divíme a kroutíme hlavami nad množstvím proruských idiotů.
Jindřich Čech, sociální sítě