 |
| Lidé kolem nás |
...ta nepřítomnost, smutek a všechno to co určitě není prýštící radost z bytí a vzájemnosti (zažila jsem to v Singapuru - tam se fakt lidé usmívali...zdravili se aniž se znali...měla jsem pocit že jsem v ráji...že jsem doma...desítky různých kultur a většina lidí byla prostě tady teď přítomná - připravená se zastavit povídat pomoct usmát se ...pokývat hlavou na pozdrav.....mohla jsem se usmívat na lidi a oni mi to vraceli...nebyl to pocit jako že usměvavý blázen přišel na pohřební hostinu mezi pozůstalé....tak jak to cítím když přijedu do Prahy.)
Nedávno jsem si psala s jedním mužem z Egypta...psal mi že Prahu miluje...ale po týdnu měl z lidí kolem silné deprese...říkal - tolik smutných a nepřítomných lidí jsem ještě pohromadě neviděl...
Ptala jsem se jak to mají u nich....no prý je tam bída ale lidé když se potkají...tak než si začnou povídat...zeptají se druhého zda nezná nějaký nový ftip...nebo jestli zná ten poslední ...říkají si vtipy a smějí se...cítí že se smíchem to zvládnou líp.....nu tak tyhle myšlenky mi běhaly hlavou když jsem teď procházela tvé fotky v albu...je to fakt album plné příběhů.......bráško udělej album s usměvavými pražany:) s lidmi kteří jdou třeba sami a usmívají se...mají uvolněný šťastný výraz...vyrovnaný a láskyplný....zajímá mě zda to půjde....(a zajímá mě pokud to nepůjde proč to nejde když u nás není bída...když máme co jíst....když máme kde spát....když nehoří domy....když nepadají bomby.....když nezuří hladomor....)
Lidi usmívejte se... úsměv je to bílá Magie....
Chami Peer, sociální sítě
